platy státních zaměstnanců od 1 7 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu platy státních zaměstnanců od 1 7 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Poslanec ANO a bývalý premiér Andrej Babiš kandiduje na prezidenta. Sázkové kanceláře a průzkumy jej před prvním kolem vedle Danuše Nerudové a Petra Pavla řadily k největším k favoritům pro lednové prezidentské volby. Výsledky prvního kola to potvrdily. Andrej Babiš se v druhém kole prezidentské volby střetne s Petrem Pavlem.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Účetní v politických stranách, které uspěly v loňských sněmovních volbách, se pořádně zapotili. Zákonnému výdajovému stropu na sněmovní kampaň ve výši devadesáti milionů korun se těsně přiblížila koalice Spolu, hnutí ANO i uskupení Pirátů a STAN, v jednom případě dokonce zbývaly do limitu jen stovky tisíc korun. Zatímco těmto stranám se investice do drahé kampaně vyplatila, neúspěšné levicové strany musejí šetřit.
Početná armáda učitelů, policistů nebo úředníků se meziročně opět rozroste, řady zaměstnanců státu posílí dalších sedm tisíc lidí. Celkem má chod škol či ministerstev zajišťovat téměř 490 tisíc pracovníků, zhruba o 45 tisíc více než před čtyřmi lety. Předpokládá to aktuální návrh státního rozpočtu vlády ANO a ČSSD, který však po volbách může doznat změn. První nástřel plánu z května přitom kalkuloval s nižším počtem nových míst.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
Šéf vládní ČSSD Jan Hamáček varuje voliče před povolebním spojením ANO a ODS. „Jsou to pravicové strany a směřují k sobě dlouhodobě. Zvýší DPH a s velkým gustem zruší řadu sociálních jistot lidí, které jsme prosadili,“ apeluje s tím, že stomiliardové schodky státních financí musejí zaplatit hlavně korporace, a nikoliv zaměstnanci. O hnutí Přísaha míní, že je recyklací dřívějšího uskupení Věci veřejné podnikatele Víta Bárty.
Končící volební období česká ekonomika procházela kromě pandemického období výraznou expanzí, kterou ovšem vláda nevyužila pro potřebné reformy nebo omezení zadlužování. Rostoucí zadlužování je přitom největším negativem činnosti současné vlády, vyplývá z vyjádření oslovených ekonomů a svazů.
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků je za růstem mezd oživení ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat.
Stravenkový paušál, tedy příspěvek 1500 korun měsíčně k platu místo tradičních stravenek, se stal ihned po zveřejnění návrhu k jeho zavedení třaskavým tématem. Stéphane Nicoletti, generální ředitel a jednatel společnosti Up Česká republika, jednoho z předních poskytovatelů stravenek a dalších benefitních programů tvrdí, že zavedení stravenkového paušálu tak, jak ho plánuje ministryně financí Alena Schillerová, poškodí restauratéry, nepřinese žádný efekt, ba naopak bude zátěží pro státní rozpočet.
Zdravotnický materiál za miliardy korun má po zkušenostech z pandemie nyní zamířit do skladů Správy státních hmotných rezerv. Ještě v únoru tam bylo pouze pár desítek tisíc roušek, ochranných obleků či brýlí. „Před pandemií asi nikdo nedokázal odhadnout, zda to je moc, nebo málo. Stav rezerv byl prostě podseklý,“ říká šéf správy Pavel Švagr.
