porostou důchody v roce 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu porostou důchody v roce 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V Česku se o důchodové reformě mluví už asi 20 let. Přitom existuje mezi takřka všemi stranami shoda, že současný systém není dlouhodobě udržitelný. Zároveň je to problém také dlouhodobě neřešený a vlády se mu snaží vyhnout jedna za druhou.
Výdělky státních zaměstnanců příští rok porostou. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) plánuje od listopadu jejich plošné zvýšení o deset procent, následně by si měli polepšit zejména pracovníci v sociálních službách. Podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2018 mají dostat jednorázově přidáno ještě o 24 procent navíc. Fiskální deficit má však dosáhnout 50 miliard.
Veřejné finance by měly až do roku 2020 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 0,4 procenta z loňských 0,58 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2018 by měl přebytek dále klesnout na 0,3 procenta a následně v roce 2019 stoupnout na 0,5 procenta HDP. Tam by měl zůstat i v roce 2020. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.
„Zvyšuje se generační propast, svět dnešních dětí je diametrálně odlišný od světa učitelů. Často se nesejdou ani na základních komunikačních platformách, médiích, které sledují, ničem. Učitel odmítající existenci Facebooku a dalších sociálních sítí skutečně žije v jiném světě a současnému nerozumí,“ říká Bohumil Kartous, garant studie k českému vzdělávání, která byla představena na výroční konferenci Aspen Institute Prague. Proč je náš vzdělávací systém zaostalý a jak by mohl vypadat za 20 let? A budou se ...
Rozpočtový schodek Spojených států v tomto fiskálním roce vzroste poprvé po šesti letech poklesu. Kvůli zvýšení výdajů a snížení daní, které na konci roku schválil Kongres, se federální schodek zvýší zhruba o pětinu na 544 miliard dolarů (13,5 bilionu korun), což bude představovat 2,9 procenta ročního výkonu ekonomiky. Předpověděl to nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO). V minulém fiskálním roce, který skončil loni v září, klesl deficit na 439 miliard dolarů, nejníže za osm let.
Jednání s Řeckem o třetím záchranném balíku finanční pomoci nebudou moci začít dříve, než vláda v Aténách změní daňový a důchodový systém a uvede do života i další reformní body. Se schvalováním příslušných právních norem by se přitom mělo začít už do 15. července. Vyplývá to z návrhu závěrů z dnešní schůzky ministrů financí zemí eurozóny.
Ani dnešní schůzka ministrů financí států platících eurem nepřinesla konečné rozhodnutí, zda by Řekové měli mít možnost vyjednávat o třetím záchranném programu pro svou zadluženou zemi. Přes určitý pokrok zůstaly některé otázky otevřené, řekl po přibližně pětihodinové diskusi šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Dodal, že nedořešené otázky nyní předloží lídrům zemí eurozóny.
Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem o novém záchranném programu pro Řecko bylo okolo půlnoci bez závěru přerušeno. Šéfové státních pokladen se ještě jednou sejdou v neděli dopoledne, oznámil šéf euroskupiny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem. Problémem je hluboká nedůvěra ve skutečné reformní odhodlání kabinetu Alexise Tsiprase. V případě dohody na další pomoci Řecku navíc ve Finsku údajně hrozí pád vlády.
S přispěním opozice schválil řecký parlament reformní návrhy vlády Alexise Tsiprase jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci. Tu silně zadlužené Řecko nutně potřebuje k odvrácení platební neschopnosti. Věřitelé návrhy údajně vnímají pozitivně, dnes se jimi budou zabývat ministři financí eurozóny. Nové reformní plány jsou paradoxně podobné dřívějším návrhům věřitelů, které Řekové minulý týden za mohutné podpory Tsiprasovy vlády v referendu odmítli.
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) hodnotí reformní návrhy řecké vlády kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva biliony korun). Uvedl to zdroj agentury AFP.
