poslanci čssd 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu poslanci čssd 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Zatímco v klidu řešíme podstatné náležitosti politického systému, jakým je například účinkování vlády na sociální síti pro dvanáctileté děti, prakticky mimo zájem publika stojí možná největší změna volebního systému od doby opoziční smlouvy. A s ní i náprava jedné z mnoha politických hanebností, kterou tento kartel moci mezi ODS a ČSSD přinesl.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Přednostní očkování proti koronaviru bude v pondělí vysvětlovat 30členné správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny její šéf Zdeněk Kabátek. Pouze orgán složený ze zástupců vlády a Poslanecké sněmovny může rozhodnout o jeho případném odvolání. Kabátek už řekl, že k odchodu důvod nevidí.
Zahájení kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, kterou odstartoval prezident Miloš Zeman vyhlášením termínu hlasování, ztíží práci zákonodárců. Místo paragrafů se v příštích měsících soustředí na předvolební boj. V dolní komoře parlamentu přitom leží téměř tři sta nedodělků. Vláda navíc plánuje prosadit šest desítek legislativních změn, z toho pět úplně nových norem. Další předlohy tlačí opozice.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru za ODS Jana Skopečka překvapuje, že sociální demokraté nebo komunisté začali hovořit o rozpočtové odpovědnosti. „Když sněmovna v předchozích letech schvalovala další a další výdaje navíc, které strukturu veřejných rozpočtů destruují, nikoho to příliš nevzrušovalo. Když ale přijde na snížení daní, oheň je na střeše,“ říká.
Místo daňové reformy a hlubších změn ve zdravotnictví a penzijním systému postupuje vláda salámovou metodou a může toho víc zkazit, než vybudovat, míní šéf poslanců TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek. „Už se smiřuji s tím, že můj důchod nebude nic moc. Ale odmítám přijmout jako fakt, že pokud se neuskuteční reformy, odrazí se to v kvalitě zdravotnictví. Jako penzista si můžu přilepšit pěstováním brambor, ale lékařská péče mi na zahradě nevyroste,“ říká. Za více než dvacet let, co je poslancem, ...
