poslanci za čssd 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu poslanci za čssd 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Po více než deseti letech politických tahanic mají krajané žijící v zahraničí reálnou šanci, že budou moci napřesrok vybírat prezidenta republiky korespondenčně. Odpadla by jim tak nutnost hlasovat na českých zastupitelských úřadech, kam ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí často dojíždět přes půl kontinentu. Kvůli tomu se mnozí z nich voleb neúčastní. Návrh zákona už prošel Senátem. Nyní ho projedná nová Poslanecká sněmovna, kde má koalice Spolu s Piráty a STAN většinu.
Termín jmenování nové vlády, který designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládal v polovině prosince, je krajně nejistý. Hlavním důvodem mají být výhrady prezidenta Miloše Zemana ke kandidátovi na ministra zahraničí za Piráty Janu Lipavskému. Po úterní neformální schůzce s hlavou státu Fiala řekl, že pokud nebudou jmenováni všichni členové kabinetu, podá kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Po seškrtání peněz na provoz ministerstev, s nimiž počítá návrh státního rozpočtu na příští rok, chce nová vláda Spolu a Pirátů se STAN v úsporách pokračovat i v dalších letech. V programu kabinetu, s nímž pětikoalice předstoupí před poslance s žádostí o důvěru, se má objevit takzvaná výdajová brzda. Ta nastaví limity pro přijímání nových úředníků a pro různé neinvestiční nákupy. Programové cíle, které strany zveřejnily minulý měsíc, nepovažuje za zcela definitivní především Spolu.
Ekonomický expert ODS a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček míní, že závazek nastupující Fialovy vlády srazit schodek státního rozpočtu na příští rok pod 300 miliard korun je teď více ambiciózní než před měsícem, kdy byl vysloven. Stát bude muset kompenzovat firmám covidové restrikce, navíc roste inflace a také úroková sazba za vládní dluhopisy. „Nemohu žít ve vzduchoprázdnu a nevidět, že při případných zhoršujících se predikcích ekonomického vývoje nelze bezhlavě trvat na tom, že snížíme výdaje...
Zhruba polovina lidí na starobní penzi dostane napřesrok přidáno hned dvakrát v řádu vyšších stovek korun. Týká se to těch, kterým stát posílá v rozmezí od 14 do 18 tisíc měsíčně. Důchodci pobírající více si v první i druhé fázi polepší o tisícikorunu. U zbývajících se bude valorizace pohybovat od dvou do čtyř set korun. Důvodem je rostoucí inflace.
Státní pokladna loni vyplatila na důchodech 507,6 miliardy korun, meziroční zvýšení dosáhlo historického maxima pěti desítek miliard. Důvodem je i propad inkasa sociálního pojistného kvůli koronaviru. Od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) v roce 2017 nabobtnaly tyto výdaje o více než sto miliard. Plyne to z aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení, která vyplácí starobní nebo invalidní penze téměř třem milionům lidí.
Politické strany si po letošních volbách rozdělí přes půl miliardy korun za hlasy voličů, další stovky milionů inkasují v příštích letech za činnost a mandáty. Zatímco nové sněmovní strany odcházejí s podobnými částkami jako doposud, sociální demokraté a komunisté musejí zásadně přehodnotit své hospodaření a hledat nové příjmy.
Početná armáda učitelů, policistů nebo úředníků se meziročně opět rozroste, řady zaměstnanců státu posílí dalších sedm tisíc lidí. Celkem má chod škol či ministerstev zajišťovat téměř 490 tisíc pracovníků, zhruba o 45 tisíc více než před čtyřmi lety. Předpokládá to aktuální návrh státního rozpočtu vlády ANO a ČSSD, který však po volbách může doznat změn. První nástřel plánu z května přitom kalkuloval s nižším počtem nových míst.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Předvolební boj jde do finiše. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Oproti minulosti si končící Poslanecká sněmovna připíše nelichotivé prvenství. Nestihla projednat téměř 360 zákonů. To je od roku 1992, odkdy se dolní komora parlamentu vyměnila celkem osmkrát, zdaleka nejvíce. Manko za končící čtyřleté volební období je ve srovnání s předchozím zhruba dvojnásobně velké. Na výsledku se podepsaly spory vlády a opozice o nouzové stavy a to, že do sněmovny se v roce 2017 dostalo rekordních devět stran a hnutí.
