poslední volební preference - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu poslední volební preference, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Letošní předvolební kampaň na Slovensku působí velmi vyostřeně. Provázejí ji až nenávistné výroky i rvačky mezi politiky. Podle slovenského ekonoma a bývalého politika Miroslava Beblavého to ale v tamější společnosti vře mnohem méně než před posledními volbami v roce 2020. „Že se Fico stal tématem voleb, je pochopitelná chyba demokratického tábora, na kterou i sám Fico rád přistoupil,“ myslí si dlouholetý poslanec Národní rady SR. V rozhovoru s e15 Beblavý uvažuje nejen o tom, jakého politického lídra ...
Jen dva týdny dělí Slováky od předčasných voleb, které určí nové složení Národní rady. A pokud by dopadly podle dnes zveřejněného průzkumu NMS Research, bylo by v podstatě nemožné sestavit vládu bez účasti opozičního Směru Roberta Fica. Důvodem je pokles preferencí dvou matadorů slovenské politiky. Bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič a jeho hnutí OĽaNO (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti) a bývalý ministr hospodářství Robert Sulík se stranou Svoboda a Solidarita (SaS) se v průzkumu dostali pod ...
Na Slovensku je v plném proudu ostrá fáze kampaně před předčasnými parlamentními volbami, které se uskuteční 30. září. Průzkumům už několik měsíců vévodí Směr-SD s někdejším trojnásobným premiérem Robertem Ficem a dotáhnout se ho snaží Progresivní Slovensko (PS) s místopředsedou europarlamentu Michalem Šimečkou. Důležitější než vítězství ale bude nakonec schopnost dát dohromady parlamentní většinu. Do Národní rady se může dostat zhruba desítka stran, z nichž se poměrně dost pohybuje kolem hranice ...
Slovensko bude mít na podzim (nejspíš) novou vládu a (zcela jistě) řadu starých problémů. Problémů, které nová vláda nevyřeší, protože jí bude chybět koaliční průraznost, anebo v horším případě bude tyto problémy zcela ignorovat. Tento text je převzatý z INFO.cz
Mediální trh zažívá po nejistém období další otřesy. Politik Andrej Babiš prodal Mafru a vzdává se tak vlastnictví médií, která přebírá skupina miliardáře Karla Pražáka blízkého PPF. Respekt – jedna z nejstarších porevolučních mediálních značek – opouští své vydavatelství a míří do náruče slovenského Denníku N. Tyto na první pohled rozdílné příběhy spojuje proměna prostředí, ve kterém mediální domy podnikají. Některé tituly se shlukují k sobě, aby jejich hlas byl ve stále roztříštěnějším veřejném prostoru ...
Volby do Evropského parlamentu neboli eurovolby se konají každých pět let. Své zastupitele v EU si Češi zvolí na jaře roku 2024. Kdy bude známé přesné datum voleb a jakým způsobem půjde hlasovat pro kandidáty na europoslance?
V posledních měsících se objevují zprávy, že některé evropské země začínají přehodnocovat své dekarbonizační plány. Velká Británie chce vydat nové koncese na těžbu plynu a ropy. „Na brzdu“ ale, zdá se, začínají šlapat i těžké unijní váhy Francie a Německo. Skončí Green Deal dřív, než se vůbec pořádně rozjel?
Když už se uprostřed léta, které příliš politického vzruchu nenabízí, bavíme o možném přeskupení poněkud zatuchlého rybníčku do voleb v roce 2025, o možné koalici ANO s ODS a o tom, že by to přineslo šanci na růst některé z dnes menších stran, nemůžeme pominout sociální demokracii, ať už si dnes ta strana říká jakkoli.
Konzervativní strana Nová demokracie (ND) bývalého premiéra Kyriakose Mitsotakise podle předběžných výsledků drtivě zvítězila v nedělních parlamentních volbách v Řecku se ziskem 40,4 procenta hlasů. To by vzhledem k výsledkům ostatních stran stačilo na 157 křesel ve 300členném legislativním sboru. Na druhém místě skončila krajně levicová SYRIZA, ovšem s rozdílem více než dvaceti procentních bodů oproti vítězné straně.
