povolená rychlost na dálnici v čr - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu povolená rychlost na dálnici v čr, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Tři koleje železničního terminálu kombinované dopravy doplnily v mošnovské průmyslové zóně v Ostravě takzvaný multimodální park Ostrava Airport (OAMP), který tam vzniká od roku 2019. Na terminálu, který investoři dnes otevřeli, se budou překládat kontejnery z kamionů na vlaky. Výjimečný je terminál také svou návazností na letiště.
Jeden z lídrů trhu spadající pod francouzský kolos Vinci očekává hlubokou krizi ekonomiky. Pokud se ceny energií významně nezmění, ceny staveb zdraží v příštím roce o čtvrtinu. Ať už se to týká dálnic a silnic budovaných pro státní investory, nebo cihel a izolací pro běžné zákazníky. „Dnes se mi jeví jako velká chyba, že jsme se dříve dívali na plyn jako na ekologické palivo. Měli jsme více sledovat geopolitiku,“ uvádí Martin Borovka, generální ředitel Vinci Construction CS, nově vzniklé skupiny, jejíž ...
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že nasbírala padesát tisíc podpisů potřebných k občanské kandidatuře na úřad prezidenta. Za sebou má bohatou historii bojů proti „solárním baronům“, soudních sporů i údajných pokusů o atentát. O svých zkušenostech napsala několik knih. Voliče chce zaujmout nejen svou odborností v oblasti plynárenství, ale i upraveným heslem Donalda Trumpa z posledních amerických prezidentských voleb „Česko na prvním místě“.
Dopravním stavbám nastávají těžké časy. Česko bude muset šetřit, zároveň přijde téměř o polovinu dosud čerpaných evropských dotací. Za klíčovou prioritu si tak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) klade získání dostatku peněz na investice. Ty navíc zdražují, například náklady na vysokorychlostní tratě nepůjdou pod bilion korun. „Budoucí efekt tratí se nepočítá jen penězi, významně se mění možnosti lidí z hlediska získávání práce, možnosti studií či lékařské péče. Je to také klíčové, pokud chceme přesunout ...
Stát by v budoucnu mohl stavět vysokorychlostní tratě i formou PPP projektů. Vyzkoušet si to chce nejprve na připravované modernizaci železniční trati mezi Ševětínem a Nemanicemi v jižních Čechách. Novinářům to při prezentaci vlaku TGV v Česku řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O výstavbě rychlodráhy v ČR se hovoří už od 90. let minulého století, přípravy ovšem postoupily až v posledních letech. Stavba prvního úseku by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky.
Skupina Aricoma Group každoročně kupuje několik firem a v současné chvíli je největší IT firmou v bývalém Československu. V nákupech chce navíc pokračovat, a to jak doma, tak v zahraničí. „Do konce roku bychom jednu takovou akvizici mohli mít hotovou. V souhrnu by nás akvizice v Česku měly stát ještě stovky milionů,“ říká Milan Sameš šéf skupiny Aricoma, kterou ovládá Komárkova KKCG.
V Česku vznikne první dálnice, kterou bude stavět a následně 25 let provozovat soukromá firma. Kus D4 mezi Příbramí a Pískem může být první z mnoha takových spoluprací, takzvaných PPP projektů. „Eurofondy budou vysychat, infrastruktura ale pořád není dobudována. Nebyli jsme tak brilantní v jejich využití jako například Polsko. Teď to musíme dohnat, PPP je jednou z možností,“ říká Martin Borovka, šéf stavební společnosti Eurovia CS, která patří k vítěznému konsorciu.
Lídr tuzemského trhu průmyslových nemovitostí CTP přehazuje výhybku z bankovního financování ve prospěch dluhopisů. Současně jedná o vstupu strategického investora. „Bavíme se s více uchazeči, ale možné je stále také IPO. Jedna možnost nevylučuje druhou,“ vysvětluje Richard Wilkinson, finanční šéf CTP, který působil tři desetiletí v centrále bankovní skupiny Erste ve Vídni.
Investice v České republice brzdí mnoho faktorů jako špatná infrastruktura, těžká předvídatelnost kroků státu nebo poměrně vysoká cena práce. Navíc rozhodování o investicích se neděje ani průměrným evropským tempem. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice (AFI) to řekl europoslanec (TOP 09/STAN) a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.
Banky poskytly podnikatelům stále jen zlomek zdrojů, které jim se státními zárukami můžou v rámci programu Covid III půjčit. Součet státní pomoci a komerčních půjček může být až 500 miliard korun. Zatím byly vyčerpány jen čtyři miliardy. V programech Covid II a Covid Praha, které mají výrazně tenčí zdroje, je situace jiná. „Už je tam téměř hotovo, úplné vypořádání očekáváme do konce srpna,“ říká Jiří Jirásek, generální ředitel státní Českomoravské záruční a rozvojové banky.
