pozastaveny rozpad - vše o tématu

Záměr spolkového kancléře Olafa Scholze půjčit si 200 miliard eur, tedy skoro pět bilionů korun, na obranný deštník neboli opatření související s ochranou německých domácností a firem před vysokými cenami energií, vyvolal v posledních dnech napříč Evropskou unií silnou vlnu nevole. Někteří politici obviňují Německo, že zneužívá své ekonomické síly a stará se jen o vlastní obyvatele. Dané téma se pravděpodobně bude probírat i na dnešní schůzce unijních ministrů financí v Lucemburku.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková uvedla, že nasbírala padesát tisíc podpisů potřebných k občanské kandidatuře na úřad prezidenta. Za sebou má bohatou historii bojů proti „solárním baronům“, soudních sporů i údajných pokusů o atentát. O svých zkušenostech napsala několik knih. Voliče chce zaujmout nejen svou odborností v oblasti plynárenství, ale i upraveným heslem Donalda Trumpa z posledních amerických prezidentských voleb „Česko na prvním místě“.

Fenomén dvouciferné inflace děsí Česko, jeho vysvětlení pak rozděluje odborné kruhy na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco i v nejvyšších patrech České národní banky zaznívá, že za divoký růst českých cen může primárně geopolitické drama, realita může být opačná. Hypotéza o inflaci z dovozu je podle ekonoma z poradenské společnosti PwC Petra Kříže z větší části nebezpečnou legendou vedoucí centrální bankéře k tomu, aby složili ruce do klína. „Pokud máme třetí nejvyšší inflaci ze zemí Evropské unie, tak odkud ...

Hned tři kancléřské postavy se dostaly do centra dění posledních dní v Německu. Bývalá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v divadle Berliner Ensemble, prvním od začátku války, vyloučila, že by měla výčitky svědomí ze své minulé politiky vůči Rusku. „Něco takového je mi cizí,“ řekla kancléřka, která se k minulým politickým rozhodnutím nevrací, neboť ví, že se vždy snažila dělat věci co nejlépe, což se někdy povede více a někdy méně.

Již tuto neděli čekají Maďarsko klíčové parlamentní volby, které mohou ukončit éru nejdéle vládnoucího premiéra v Evropské unii, Viktora Orbána, jenž stojí v čele země od května 2010. Jeho setrvání ve funkci může podle expertů vést k rozpadu visegrádské čtyřky. Ať už však vyhraje volby kdokoli, bude muset řešit mnoho složitých ekonomických otázek od zadluženého rozpočtu přes rostoucí inflaci a drahé energie až po příval uprchlíků z Ukrajiny. 

Pracovní prostředí, především v korporátních společnostech, zažilo v posledních letech nebývalou revitalizaci a znovuoživení v podobě open space kanceláří, home office, ale také časté možnosti přinést si svého domácího mazlíčka do kanceláře. Avšak druhá miska vah, nazvěme ji společensky imaginární, je fatální. Jedná se především o deprese, úzkosti a celkově psychickou nejistotu pramenící ze svého postavení, pracovní pozice, náplně práce, a také často z tlaku ze strany zaměstnavatele. V posledních letech ...

Tento týden jsou tomu tři roky, kdy někdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč přišel o moc. Vyvrcholily tím měsíce masivních protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti, kdy protestující žádali Janukovyčův konec a podepsání asociační dohody s Evropskou unií namísto sbližování s Ruskem.

Trestný čin hanobení hlavy státu ve sbírce zákonů nebude. Fakticky o tom ve středu rozhodla vláda, když pro poslanecký návrh nezvedl ruku ani jeden ministr. Návrh sice doputuje do sněmovny, ale vzhledem k zápornému stanovisku Sobotkova kabinetu má jen mizivou šanci uspět. Přesto je součástí širšího trendu směřujícího k větší regulaci a omezování svobody slova a projevu.