pracující starobní důchodce - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu pracující starobní důchodce, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V průměru o šestnáct až dvacet tisíc korun ročně si zaměstnaní či podnikající důchodci zatím nepolepší. Návrh novely zákona, která by je osvobodila od sociálního pojištění a měla platit už letos, odmítlo ministerstvo financí. Důvodem jsou dopady na státní rozpočet.
Pouze o polovinu oproti letošku vzrostou od ledna průměrné důchody. Předpokládá to ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zatímco letos v lednu dostali penzisté přidáno v průměru o 825 korun, na začátku příštího roku si polepší zhruba o čtyři stovky. Odhadovaná částka je poloviční také ve srovnání s červnovou mimořádnou valorizací, kdy se průměrný starobní důchod zvýšil o 755 korun. Nyní činí 20 216 korun, od ledna má podle odhadu rezortu financí stoupnout na 20 630 korun.
Vláda se dohodla na změnách v penzijním spoření. Změní se systém vyplácení i výše státního příspěvku i podmínky uzavírání nových smluv. Kromě toho novela počítá s možností ukládat peníze do nového fondu orientovaného na rizikovější produkty. Senioři ve starobním důchodu, kteří zároveň stále spoří, státní příspěvek k ukládané částce již dostávat nebudou.
V reakci na loňský boom žádostí o přiznání předčasných důchodů a strmý nárůst státních výdajů na ně zahrnula vláda do své aktuální takzvané reformy důchodového systému i změny v nárocích na předčasné státní penze.
Zatímco konsolidační balíček vlády vyvolal poprask, důchodová reforma ministra Mariana Jurečky žádné velké pozdvižení ani protesty nevyvolala. Nejde totiž o skutečnou reformu, ale drobné změny parametrů, jejichž dopady pocítí jen mladší generace, která od českých penzí pranic nečeká.
Když občas říkáme, že na důchody nebude, snad nikdo z nás tím nemyslí, že tu za čas budou tři miliony důchodců, kterým nebude vypláceno plnění z jejich sociálního pojištění, tedy důchod. Průběžný důchodový systém má tu výhodu, že na důchody bude vždycky, tedy dokud v zemi zůstane alespoň jeden poslední soukromník.
Pomalu bychom se měli smířit s tím, že u nás nikdy k žádné reformě důchodového systému nedojde. Na tom je mezi odborníky relativní shoda a dává to smysl i politicky a ekonomicky. Není to ale nutně jenom špatná zpráva, protože průběžný důchodový systém má jednu velkou výhodu – peníze nikde neleží a nikdo na ně nemůže sáhnout.
Na penze nejsou peníze a v dohledné době to bude jenom horší. Představa, že si důchody lze vyvzdorovat a vydemonstrovat či že je nějaká jiná, lepší vláda umí zařídit, je opravdu hloupá.
Důchodový systém se řítí do propasti. Všichni to vědí, ale politici s tím nic nedělají. A už ani neudělají. To jsou hlavní závěry analýzy společnosti Cyrrus. Demografie je neúprosná a zatímco nyní na jednoho důchodce připadají více než tři ekonomicky aktivní lidé, v dalších dekádách tento poměr klesne pod 1:2. Spolu s tím se výrazně zvýší rozdíl mezi důchody a průměrnou mzdou. Nejhůře dopadne ročník 1985.
Dnešní dvacátníci a třicátníci, kteří snad doufali, že se doba studia promítne do jejich důchodu, mají smůlu. Vláda vymazala ze svého programového prohlášení slib, že se studium bude opět započítávat jako náhradní doba pojištění pro přiznání penze, jak to platilo do konce roku 2009. Opatření by podle ní bylo neúnosně drahé.
