Praha 18 vysledky voleb 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu Praha 18 vysledky voleb 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Velká česká města čeká složitý rok. Kvůli daňovým změnám přijdou o stamiliony korun, jen tak zřejmě nezmizí vládní restrikce omezující život obyvatel i firem a váznou také dodávky vakcín. Samosprávy budou muset šetřit, i když stát provozní úspory nechystá. „Propad příjmů se primárně pokusíme nahradit úvěrem a prodejem zbytného majetku města,“ říká primátorka města Brno Markéta Vaňková.
Praha má po ministerstvu práce a sociálních věcí a rezortu školství třetí největší rozpočet v republice. Propady v příjmech, ať už vinou klesající ekonomiky či daňových změn, tak v hlavním městě představují mnoho miliard korun. Město proto zvažuje pětimiliardový úvěr. „Praha si historicky půjčila na obnovu města po povodních v roce 2002. Dá se říci, že postupujeme na základě této praxe,“ říká náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě), který je pražským „ministrem financí”.
Vstupem do politiky přišel o některé přátele, zároveň se mu ale podařilo prodat svou firmu Fincentrum, kterou roky budoval. Prodej přitom finišoval v době kandidatury na primátora. „Bylo to strašně náročné,“ říká Petr Stuchlík, který se teď vrací do finančního byznysu. Od Pavla Kohouta koupil podíl v algoritmickém fondu Quant, který chce výrazně zvětšit, a v politice by chtěl hrát expertnější roli.
Sociální demokracie v minulém roce hospodařila se ztrátou přes 33 milionů korun. Vyplývá to z výroční finanční zprávy za rok 2018, kterou odevzdala Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Ve ztrátě loni skončila také TOP 09, a to 9,54 milionu korun. Oproti tomu Starostové a nezávislí (STAN) loni hospodařili se ziskem zhruba milion korun.
Mladí lidé a jejich míjení se s politikou je téma, které řeší nejen česká společnost. Tomáš Valenta v analýze The Student Times (TST) výsledků minulých komunálních voleb zjistil, že obyvatelstvo mladší 30 let je v zastupitelstvech výrazně podreprezentováno. Výzkum OECD (2016) ukázal, že se volební účast prvovoličů vzhledem ke zbytku populace pohybuje v Česku na evropském průměru, a to 80 procent. Zároveň jsme ale státem s nejnižším zájmem mladých lidí o politiku – vůbec se o ni nezajímá 57 procent lidí ve ...
Za necelé dva měsíce nás čekají komunální volby a spolu s nimi záplava více či méně zdařilých předvolebních kampaní. Při bližším zkoumání billboardů a plakátů, posléze i samotných kandidátních listin jednotlivých stran a hnutí, zjistíme, že na nich chybí mladší tváře. Například z 65 členů kandidátní listiny ODS pro komunální volby v Praze jsou pouze 4 mladší 30 let. Proč je v komunální politice tak málo mladých a jak by jí prospělo, kdyby to bylo jinak?
V šesti městských částech Prahy je o vítězi voleb do zastupitelstva už rozhodnuto. V Benicích, Březiněvsi, Královicích, Lochkově, Lysolajích a Nedvězí se do voleb přihlásil pouze jeden subjekt. Vyplývá to z informací ČTK a na webu hlavního města. Kandidátní listiny mohly strany podat do úterních 16:00, do 18. srpna úřad rozhodne o jejich registraci k podzimním komunálním volbám. Uskuteční se 5. a 6. října s volbami do Senátu.
Ústecký poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna rád připomíná, že je bývalý boxer. Odpovídá tomu jeho tvrdá kritika stranického vedení. Hlavní chybu vidí v tom, že se sociální demokracie odcizila lidem a zapouzdřila se do témat, která téměř nikoho nezajímají. „Měli jsme pocit, že jsme propagátory dobra. Byli jsme tak konstruktivní, až jsme prohráli volby,“ říká kandidát na místopředsedu strany.
Kurzy na vítězství v prezidentských volbách se od minulého týdne vyrovnaly, bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš u bookmakerů ztratil, prezident Miloš Zeman naopak získal. Vyrovnané jsou také sázky. Páteční rekordní sázku u Tipsportu za 645 tisíc korun na Drahoše dnes překonal klient Fortuny, který vsadil 2,2 milionu na vítězství Zemana. Celkové sázky jsou proti posledním volbám v roce 2013 už téměř čtyřnásobné.
Letos 16. ledna uplynulo 49 let od chvíle, kdy se student Jan Palach demonstrativně zapálil na protest proti sovětské okupaci, která začala 21. srpna 1968, a následné normalizaci. Ve stejný den, ale o dvacet let později, začal v tehdejším Československu takzvaný Palachův týden – série občanských nepokojů proti totalitnímu režimu, který měl za několik měsíců sametově padnout. I v letošním roce jsme si tyto dvě významné události připomněli a zvládli jsme je pošlapat tak, jak se nám to asi ještě nikdy dřív ...
