pražská stavební obnova - vše o tématu

Těžké časy pro tuzemskou stavební produkci nekončí. V dubnovém meziročním srovnání se podle dat ČSÚ držela na záporné hodnotě –0,6 procenta. Zástupci stavebních firem pro letošek předpokládají další pokles prací až dvě procenta. Útlum podle nich postihne i vývoj tržeb, což spolu s vysokou mírou inflace a rostoucími náklady sníží ziskovost realizací. Vyplývá to z kvartální analýzy od společnosti CEEC Research, která byla ve čtvrtek představena na Setkání lídrů českého stavebnictví na Pražském hradě.

Charakter osmé městské části se po přelomu tisíciletí zásadně proměnil. Někdejší industriální pražskou část, jejíž charakter tvořily přístavní a skladové budovy a dělnické domy, v roce 2002 tvrdě zasáhly povodně. Následná obnova nastartovala zejména v Karlíně a později i na Palmovce intenzivní výstavbu. Dnes je z osmičky jeden z nejlukrativnějších kancelářských okrsků v Praze.

Plynaři, vodohospodáři či správci telekomunikačních sítí by měli do budoucna více koordinovat výkopové práce. Koaliční poslanci navrhují uzákonit novou evidenci připravovaných staveb infrastruktury, která by měla pomoci opravy potrubí a ukládání kabelů v ulicích sladit, aby se nekopalo na jednom místě zbytečně vícekrát. Obce nicméně už nyní stavby koordinují, a přestože mají obyvatelé zejména velkých měst často pocit, že jsou ulice neustále rozkopané, musejí stavitelé už nyní dodržovat řadu pravidel.

Oldřich Šlemr rozhovory moc nedává. Trvalo několik měsíců, než se nás rozhodl přijmout a pozval nás do své zasedačky v horním patře renesančního Martinického paláce na Hradčanském náměstí. Je to historický skvost, ale jakmile projdeme nádvořím, mineme hlavní sály a vstoupíme do postranních chodeb, připadáme si jako v běžné kancelářské budově. Výtah z normalizační doby nás vyveze do horního poschodí, kde sídlí R2G, family office miliardářů Oldřicha Šlemra a dvou zakladatelů Avastu Eduarda Kučery a Pavla ...

Zřejmě nejvlivnější evropský think-tank Bruegel, který si před lety založily členské státy EU, publikoval minulý týden zajímavou sadu dvaadvaceti doporučení, jak co nejvíc rozšířit dostupnost i využívání vysokorychlostního připojení. Je to čtení, které si, doufám, vezmou k srdci bruselští i pražští politici a úředníci, protože rychlý internet – jak mobilní, tak pevný – a kvalitní telekomunikační služby jsou jedním ze základních kamenů ekonomického rozvoje.

Rekonstrukce Průmyslového paláce na holešovickém Výstavišti V Praze úspěšně probíhá již více než šest měsíců. V říjnu sdružení stavebních společností v čele s Metrostavem pracuje mimo jiné na podchodu, který v budoucnu propojí severní a jižní část Výstaviště. Návštěvníkům má urychlit přesuny v areálu i do Stromovky. Postupují práce také na hodinové věži, kterou kolemjdoucí mohou spatřit obehnanou lešením  a netradičně umístěnou před Průmyslovým palácem.

Bratislava před třemi roky získala svůj Metropolitní institut Bratislavy (MIB), obdobu pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR). Slovenské hlavní město, jehož rozvoj se do té doby vyznačoval překotným vývojem podle vize aktuálního politického vedení, získává poprvé ucelenější vizi. Měnit se začínají veřejná prostranství, město jedná s developery a staví byty. Na to vše mu ale chybí peníze. Podobně jako Praha má problém s lidmi nepřihlášenými k trvalému pobytu. „Hlavním příjem samospráv na Slovensku...

Kladno je v současnosti jednou z nejprogresivnějších středočeských lokalit. Svou strategickou polohou poblíž Prahy je vhodnou alternativou bydlení poblíž hlavního města. Rostou zde nová místa moderního bydlení a životního stylu a spolu s nimi se zlepšuje i lokální infrastruktura. Další rozvoj Kladna umožní rychlodráha mezi kladenským nádražím a pražským Masarykovým nádražím, stejně další modernizace místní infrastruktury. Mnoho lidí, kteří hledají dostupné bydlení poblíž Prahy, se dnes poohlíží právě zde.