předvolební preference 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu předvolební preference 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina souhlasí s Babišovým výrokem, že stát se má řídit jako firma, v čele kandidátky hnutí ANO ale vydržel jen tři týdny. Problémy české ekonomiky by řešil zrušením tisíců „zbytečných“ míst ve státní správě, nebál by se seškrtat ani počet ministerstev nebo množství lékařů, učitelů a soudců. Kontrola ministerstva vnitra zamítla Březinovu kandidaturu na prezidenta pro nedostatek podpisů, přestože sám kandidát jejich nasbírání ohlašoval již v červnu.
Stejný příběh jako před pěti lety. Ve druhém kole francouzských prezidentských voleb se spolu opět setkají Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Šéfka krajné pravicové strany Národní sdružení v roce 2017 se současným prezidentem drtivě prohrála, ale letos je souboj daleko vyrovnanější. Le Penová ztrácí na soupeře necelých pět procentních bodů.
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku ...
Letos 8. a 9. října se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, a to znamená, že výzkumné agentury sypou jeden volební průzkum za druhým. V Česku se předvolebním průzkumům věnují společnosti Kantar CZ, CVVM, STEM nebo Median. Výsledkem je velké množství různých předvolebních průzkumů, které se ale mnohdy svými výstupy od sebe liší. Samotná problematika těchto průzkumů je totiž složitější, než se na první pohled může zdát. Pokud například ve volebním průzkumu získá nejvíce hlasů hnutí ANO, neznamená to nutně...
Média se už několik měsíců plní průzkumy, které ukazují volební preference. Na podzim, konkrétně 8. a 9. října, se totiž budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Průzkumům, které sledují, kdo by letos mohl vyhrát volby, se věnují agentury jako Data Collect, Kantar CZ, Median nebo STEM. O první příčku u většiny průzkumů v tuto chvíli bojují koalice Pirátů a STAN, koalice SPOLU a hnutí ANO.
Průšvihů vládního hnutí ANO už je tolik, že si je v jejich jednotlivosti nestačíme pořádně užít, a už abychom se zase rozčilovali nad nějakým dalším. Věci, které by kdysi, za časů Palerma, plnily stránky novin týdny, musíme zvládnout za dva dny. A tak se nám mezi katastrofální situací s neobjednanými vakcínami, kauzou Rosatomu, vládní výměnou nebo se ztrátou tiché podpory vládě od komunistů trochu ztrácí i příběh deníčku šéfa poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.
Kolegové z ODS říkají předsedkyni jedné z největších oblastních buněk ODS v Praze 8 Vladimíře Ludkové „pražská železná lady“. Zastánkyně konzervativních postojů míní, že její strana měla před volbami do Poslanecké sněmovny postupovat samostatně. „Výsledek trojkoalice bude horší, než je prostý součet preferencí stran,“ míní.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
