předvolební preference červenec - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu předvolební preference červenec, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku ...
Čeští komunisté platí v rámci Evropy za raritu. Rok 1989 přežili v relativně dobré kondici, na rozdíl od podobně orientovaných stran na východě i západě kontinentu.
Vstup do sněmovny – pokud by se nyní konaly parlamentní volby – by měly jistý pouze tři politické subjekty. Hnutí ANO, Piráti a ODS. Zbytek partají a hnutí, jejichž zástupci momentálně zasedají v poslaneckých lavicích, se potácí těsně nad nebo dokonce pod hranicí volitelnosti.
Širší vedení KDU-ČSL dnes vyzvalo hnutí Starostové a nezávislí (STAN), aby jeho zástupci vstoupili na kandidátky lidovců pro podzimní sněmovní volby. Řešení by mělo nahradit volební koalici, na níž se obě uskupení dohodla letos v dubnu. Oznámil to předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
První místopředseda ČSSD, ministr vnitra Milan Chovanec si umí představit několik variant řešení vládní krize.
Řeckou Koalici radikální levice (Syriza) čeká těžší pokus o návrat k moci, než si její šéf a expremiér Alexis Tsipras představoval, když podával demisi. Před nedělním kláním jí citelně dýchá na záda konzervativní Nová demokracie v čele s Evangelosem Meimarakisem. Podle mnohých politologů tak Tsipras udělal chybu, když po pouhých sedmi měsících vlády, kapitulaci před mezinárodními věřiteli a rebelii ve straně vsadil na obnovu mandátu v předčasných volbách.
Je to prakticky jisté. Sociální demokracii se podaří udělat z majetkového vyrovnání státu s církvemi jedno z hlavních témat kampaně před podzimními volbami do Senátu a krajů. Hodí se to náramně. Téměř 80 procent lidí v Česku si vracení polí, lesů, luk a rybníků kléru nepřeje. O tom, že by církve navrch měly dostat i finanční odškodnění, dokonce nechtějí slyšet ani někteří poslanci napříč stranami. Takže předvolební rétoriku ČSSD vehementně podporují.
V případě konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v srpnu tohoto roku by s velkým náskokem zvítězila opět ČSSD, která by tak obhájila dlouhodobou pozici nejsilnější politické strany v ČR. ODS i TOP 09 zaznamenaly oproti minulému měsíci mírný pokles. Volební preference Věcí jsou již delší dobu nízké, do poslanecké sněmovny by se v případných volbách vůbec nedostaly. Voliče si získává zpět i KDU-ČSL.
