předvolební preference říjen - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu předvolební preference říjen, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Posledně se nedostal do druhého kola prezidentské volby, oblíbenost mezi lidmi ho však následně vyšvihla alespoň do křesla senátorského. Po měsících spekulací senátor Pavel Fischer ohlásil, že do prezidentských voleb skutečně zasáhne jako kandidát. Jeho kandidatura se opírá o hlasy 30 senátorů.
Letos 8. a 9. října se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny, a to znamená, že výzkumné agentury sypou jeden volební průzkum za druhým. V Česku se předvolebním průzkumům věnují společnosti Kantar CZ, CVVM, STEM nebo Median. Výsledkem je velké množství různých předvolebních průzkumů, které se ale mnohdy svými výstupy od sebe liší. Samotná problematika těchto průzkumů je totiž složitější, než se na první pohled může zdát. Pokud například ve volebním průzkumu získá nejvíce hlasů hnutí ANO, neznamená to nutně...
Média se už několik měsíců plní průzkumy, které ukazují volební preference. Na podzim, konkrétně 8. a 9. října, se totiž budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Průzkumům, které sledují, kdo by letos mohl vyhrát volby, se věnují agentury jako Data Collect, Kantar CZ, Median nebo STEM. O první příčku u většiny průzkumů v tuto chvíli bojují koalice Pirátů a STAN, koalice SPOLU a hnutí ANO.
Naordinovat si na víkend čtení volebních programů není nejlepší nápad. Naivně jsem ale doufal, že se lépe rozhodnu, koho mám v říjnu volit. Anebo jestli vůbec je koho. Není žádným tajemstvím, že jsem vždy byl spíše pravicovým voličem, ale jako pro liberála jsou pro mě vedle nízkých daní důležité otázky osobní svobody, a tak se mi stává, že často opovrhuji těmi, kdo sice chtějí snížit daně, ale dělí lidi podle barvy kůže či sexuální orientace.
Jeden z nejkontroverznějších prezidentů v amerických dějinách Donald John Trump míří za obhajobou svého mandátu jako kandidát Republikánské strany v listopadových prezidentských volbách. Stejně jako v předchozím hlasování v roce 2016, i tentokrát je Trump outsiderem. Jeho soupeř Joe Biden si před ním v průzkumech udržuje pohodlný sedmiprocentní náskok. Aférami stíhaný politik ovšem klidně může znovu překvapit.
Předvolební boj v Británii směřuje do finiše a premiér Boris Johnson i přes značné vedení v průzkumech přiznal jistou nervozitu, neboť i v cílové rovince „se může pořadí koní změnit“. Předseda vlády v neděli mimo jiné znovu čelil otázkám ohledně své brexitové dohody a připustil, že její zavedení by znamenalo kontroly zboží putujícího do Severního Irska ze zbytku Británie. I o tom, zda Johnsonova brexitová dohoda bude nakonec přijata, budou Britové rozhodovat už za čtyři dny.
Lídři dvou hlavních britských stran se v úterním historickém televizním předvolebním duelu pokusili získat voliče pro svou představu o podobě brexitu. Konzervativní premiér Boris Johnson slíbil, že ukončí „národní utrpení“ a zajistí vystoupení země z Evropské unie k 31. lednu. Jeho úhlavní rival, labourista Jeremy Corbyn, lákal Brity na příslib nového referenda, ve kterém budou moci rozhodnout o setrvání či odchodu.
Restart kauzy Gorila vystavil investiční skupinu Penta u slovenských sousedů do ohniska politických půtek. Část opozice začala připravovat návrhy zákonů, které by Pentu omezily ve zdravotnickém a mediálním byznysu. Pro legislativní návrhy se vžilo pojmenování lex Haščák podle spolumajitele Penty a jednoho z aktérů Gorily Jaroslava Haščáka.
