předvolební program politických stran 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu předvolební program politických stran 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Zatímco loni se v debatě o státním rozpočtu rozhodovalo o tom, zda mít schodek 30 nebo 40 miliard korun, letos jsou diskutované deficity o řád vyšší. Díky nízkému výchozímu zadlužení však Česko může podle viceguvernéra České národní banky Marka Mory stamiliardové schodky na podporu ekonomiky ustát. Pokud tedy půjde o krátkodobé opatření.
Němečtí Zelení vyrážejí do volebního boje. Ten se sice bude konat za rok v září, ale už o minulém víkendu proběhl předvolební sjezd, na němž se momentálně druhá nejsilnější strana v Německu dohodla na základních tezích programu. Otázku ohledně lídra – kdo z dua Annalena Baerbocková a Robert Habeck bude kandidovat na kancléřský post – nechala strana opět na později.
V opozičních lavicích vznikají dva předvolební bloky pro sněmovní volby v příštím roce. Na jedné straně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, na straně druhé začali vyjednávat o koalici Piráti a Starostové a nezávislí. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze upozorňuje, že strany čeká nejen těžké jednání o programu, ale i o personáliích. Potenciální vládu všech pěti stran si neumí představit. „Pokud přeci jen vyhraje hnutí ANO, tak si myslím, že vládu sestaví ANO s jedním z těch dvou bloků,“ domnívá se.
V kanadské provincii Alberta se všechno točí kolem ropy. Její severní teritoria jsou na tuto nerostnou surovinu poměrně bohatá – lépe řečeno, jsou třetím největším nalezištěm ropy na světě, hned po Saudské Arábii a Venezuele. Ropný průmysl v roce 2017 tvořil 27,4 % albertského HDP a v roce 2019 zaměstnával přes 145 tisíc lidí. Jedním z vysvětlení, proč je tento průmysl tak oblíbený, je fakt, že průměrná hodinová mzda zde dalece přesahuje provinční standard. Průmysl a celá provincie se ještě stále ...
Už loni navrhl šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan společný postup opozice proti hnutí ANO. Věří v něj i po lednových sněmech Pirátů, ODS a lidovců. Možná dohoda na předvolebních formacích ale může trvat déle než rok. „Pokud budou Piráti trvat na samostatné kandidatuře, může vedle nich vzniknout konzervativní blok a také otevřená platforma pro liberální voliče a aktivní občanskou společnost,“ říká.
Pultík, u nějž se střídali řečníci, i písemné materiály mimořádného sjezdu KDU-ČSL zdobil slogan „Na straně rodičů“. Téma rodiny se táhlo napříč většinou vystoupení, která zazněla. Také čerstvě zvolený předseda strany Marian Jurečka vidí v podpoře rodin prioritu. „Pětistovku k důchodu za vychované dítě, kterou se dnes ohání kdekdo, jsem ve sněmovně navrhoval už loni. Přes vládu to neprošlo,“ říká bývalý ministr zemědělství, který v zápalu pro rodinnou politiku sáhne i k vulgárnímu výrazu.
Jiří Zimola rezignoval na pozici krajského předsedy ČSSD. Na zasedání krajského předsednictva rezignovali i dva místopředsedové Stanislav Mrvka a Jaroslav Kupsa. Kandidátku ČSSD pro krajské volby v jižních Čechách povede hejtmanka Ivana Stráská. Zimola řekl, že jihočeská ČSSD není ochotná dát na společnou kandidátku s hnutím Změna nezávislé osobnosti. Zváží, zda zůstane členem ČSSD, i to, zda bude kandidovat za Změnu.
Jasné volební vítězství dává britskému ministerskému předsedovi Borisi Johnsonovi silný mandát, aby se přestal ohlížet na radikální hlasy v Konzervativní straně a vrátil ji blíže k politickému středu, předpokládá politolog Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Váška. U labouristů, kteří utrpěli historickou porážku, lze očekávat velký vnitřní boj o budoucí podobu strany.
