preference české prezidenta - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu preference české prezidenta, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Odpůrci současné vlády Andreje Babiše (ANO) v neděli odpoledne protestovali na Václavském náměstí v Praze. Spolek Milion chvilek hned na počátku demonstrace vystavil kabinetu symbolický účet. Na účtenku v nadživotní velikosti sepsal všechny problémy a kauzy Babišovy politiky. Zahájil také kampaň na podporu demokratických koalic ve volbách. Podle policie se protestu v centru Prahy zúčastnilo kolem 5000 lidí. Poklidná demonstrace trvala hodinu a půl.
Konsolidace veřejných financí bude drahá a nebude pro voliče přitažlivá, varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pokud jsme se k ní neodhodlali doteď, po volbách se jí určitě nevyhneme. „Kdyby se pro příští rok udělal rozpočet s deficitem 150 miliard korun, tak jsme možná otočili ještě včas. Ale jestliže ministryně financí pracuje s částkou 300 miliard, jedeme přímo na dluhovou brzdu,“ tvrdí ekonomka.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Mnoho Čechů podle amerického novináře Jolyona Naegele americké politice nerozumí, má na ni ale silné názory zkreslené historickými předsudky, ale třeba i tím, že důležitá americká média dnes téměř plošně zamykají svůj obsah a je nutné za něj platit. Výsledek prezidentských voleb v USA ho překvapil, tak silnou podporu pro Trumpa nečekal, nyní současnému americkému prezidentovi ale dobrou budoucnost nevěstí. „Další jeho kandidatura do Bílého domu, o které se mluví třeba po současné čtyřleté pauze, je jen ...
Volební kampaň vrcholí, Američané by se s trochou štěstí mohli dozvědět jméno nového prezidenta už ve středu po půlnoci. Všeobecné vyčerpání z předvolebních tahanic je hmatatelné i v jasně prorepublikánské Nebrasce, kde se Bidenovo vítězství nepředpokládá. Ačkoli všechno může být nakonec jinak.
Lise je kolem padesátky a pracuje jako sestra na respiračním oddělení, stará se o pacienty s koronavirem. „Jistěže půjdu volit, republikány,“ odpoví mi na můj dotaz s takovou energií, že se až trochu leknu. Když se jí zeptám, zda je spokojená s tím, jak současný prezident řeší tuto krizi, odpoví jednoznačně. „A co má jiného dělat?“
Čeští komunisté platí v rámci Evropy za raritu. Rok 1989 přežili v relativně dobré kondici, na rozdíl od podobně orientovaných stran na východě i západě kontinentu.
Ekonomické škody vyvolané bojem s pandemií už na jednotlivé země dopadly plnou vahou, o politických následcích dění v posledních měsících se to ale ještě říci nedá. Teď ovšem nastává podle vědeckého pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů a bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka doba přehodnocování úlohy státu, výhod globalizace i vztahů s Čínou. „Opět jsme si uvědomili, že nechceme být závislí na Pekingu v některých strategických otázkách. Možná se tak nakonec vztah s Čínou stane více ...
Zatímco se Češi trápí s přípravou výstavby jediného nového jaderného reaktoru, který by měl podle nejoptimističtějších plánů začít vyrábět elektřinu v roce 2036, Poláci přicházejí s mnohem ambicióznějšími vizemi. První atomový blok chtějí mít v provozu do roku 2033 a o sedm let později by mělo chrlit energii pro polské domácnosti a průmysl hned šest nových reaktorů s celkovým instalovaným výkonem šest až devět gigawattů.
Levicová politika je v Česku v krizi. Přitom každá zdravá demokracie potřebuje silné levicové strany. Doženou českou levici přízraky minulosti, dopadne na ni tvrdá realita současnosti, nebo dokáže postavit svou politiku na modelu, který jí zajistí budoucnost? Seriál o současné české i světové levici v kontextu historie a s úvahou nad tím, co se musí změnit, abychom s ní mohli počítat i do budoucnosti. Zatímco radikální levice na Západě si jako témata budoucnosti zvolila klimatickou změnu, rovnost žen a ...
