preference srpen 2017

Jiří Drahoš ve volbách usiluje o funkci prezidenta České republiky jako nestranický kandidát. Kandidaturu mu zajistilo více než 140 tisíc podpisů od občanů. Svou podporu mu však vyjádřili i několik politických stran, například lidovci (KDU-ČSL), Starostové (STAN) či TOP 09. V prvním kole prezidentských voleb skončil druhý a zajistil si tak postup do druhého kola. V něm se utká se stávající hlavou státu Milošem Zemanem.

V kauze vyšetřování případu luxusní farmy Čapí hnízdo hraje hnutí ANO o zhruba 10 % voličů, kteří ho podporují ale nejsou si jím jisti. Všechny ale ztratit nemusí, Myslí si šéf společensko-politických výzkumů agentury Median Daniel Prokop. „Podpora se zřejmě nepropadne až k tvrdému jádru voličů uskupení, kterých je něco málo přes dvacet procent," říká.

Věrnost tuzemských dovozců vůči Rusku se může vyplatit, myslí si ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. „Vzájemná hospodářská výměna ochabla, ale začíná se vzmáhat, třebaže není na místě tento trend přeceňovat,” říká šéf rezortu. Další zlepšení by měla přinést rusko-česká Mezivládní komise na konci května v Moskvě, která probere průmyslovou, vědecko-technickou a inovační spolupráci, řeč by měla být o už diskutovaných i nových projektech.

Mnohé evropské státy zažívaly vzestup krajně pravicových stran ještě před uprchlickou krizí, příchod stovek tisíc imigrantů na kontinent mu však dodal nový impulz. „Tohle je jejich moment a uvidíme, jak ho dokážou využít,“ citoval The Huffington Post Martina Schaina z New York University. Alarmující přitom je, že radikálové stále více bodují i v zemích, které byly dosud známé svou otevřeností vůči přistěhovalcům, tedy ve Švédsku a Rakousku.