prezidentská debata 23 1 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu prezidentská debata 23 1, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Spolek Přátelé Miloše Zemana zveřejnil v některých denících inzerát, který podporuje současného prezidenta a útočí na jeho protikandidáta ve volbách Jiřího Drahoše. Spojuje ho s podporou migrace. Drahoš, který v rámci kampaně vyrazil do Plzeňského kraje, řekl, že inzeráty bere jako součást očekávané kampaně proti sobě před druhým kolem voleb. V Klatovech na setkání s veřejností uvedl, že předpokládá další podrazy a lumpárny. Česká televize oznámila, že její předvolební debatu prezidentských kandidátů bude ...
Informace o kandidátech na prezidenta České republiky - kdo se bude ucházet o místa na Pražském hradě? Do voleb se přihlásilo devět kandidátů. První kolo voleb se konalo 12. a 13. ledna 2018 a uspěli v nich prezident Miloš Zeman a akademik Jiří Drahoš. Spolu se utkají ve druhém kole, které se koná 26. a 27. ledna 2018.
Po britském referendu se spekuluje o tom, jaké další země by mohly opustit Evropskou unii nebo přinejmenším eurozónu. Nespokojenost lidí s životní úrovní a obavy z migrační krize posílily protiunijní nálady na celém kontinentu. Zúročit se je chystají euroskeptické strany, které mohou v blízké době uspět v několika významných zemích.
Švýcarsko mělo šanci být první zemí, kde mohlo dojít k plošnému zavedení základního příjmu. Občané ale návrh na vyplácení 2500 franků měsíčně v červnovém referendu odmítli. Pokud by hlasovali jinak, podle vládní analýzy by bylo potřeba najít v rozpočtu dalších 25 miliard franků (616 miliard korun). Stát by je mohl získat úsporami či zvýšením DPH o osm procentních bodů na dvojnásobek. Další státy, konkrétně Finsko a Nizozemsko, chtějí ideu základního příjmu zkoušet na menším vzorku populace.
Jihokorejský parlament v tajném hlasování sesadil prezidentku Pak Kun-hje, která čelí korupčnímu skandálu a jejíž odchod žádaly v poslední době statisíce demonstrantů. O jejím dalším setrvání ve funkci hlavy státu definitivně rozhodne až ústavní soud, který na to má 180 dní.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč a opoziční předáci za přispění evropských ministrů podepsali dohodu, která má na Ukrajině ukončit násilnosti a krizi. Parlament pak odhlasoval zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 s omezením některých prezidentských pravomocí a rovněž otevřel cestu k osvobození vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Mocenský spor si od úterý, kdy se události vyhrotily, vyžádal životy 80 lidí.
Ukrajina zažívá nejkrvavější den od vyhlášení nezávislosti před dvaadvaceti lety. Obětí je podle ministerstva zdravotnictví více než sedmdesát. Prezident Janukovyč prý připustil předčasné volby ještě tento rok. Poslanci zase odsoudili násilí v ulicích a zakázali použití zbraní proti demonstrantům. Evropská unie mezitím rozhodla o sankcích vůči Ukrajině včetně zákazu udělování víz a zmrazení majetku osob odpovědných za násilí.
K žádným dalším útokům na demonstranty by už nemělo docházet, slíbil ukrajinský prezident Janukovyč. Počet potvrzených obětí stoupl na 26, zraněných jsou stovky. Celá řada světových státníků situaci na Ukrajině odsoudila. Prezident Miloš Zeman prohlásil, že pokud nedojde ke smíru, pozvání ukrajinské hlavy státu do Prahy zruší.
Situace v centru ukrajinské metropole Kyjev eskalovala do pouliční války - úterý se stalo nejkrvavějším dnem od začátku protivládních protestů, které trvají již tři měsíce. Při střetech demonstrantů s policií zahynulo podle některých zpráv až 22 lidí, z toho sedm příslušníků bezpečnostních jednotek. Více než tisícovka lidí utrpěla zranění. V plamenech byla část ústředního náměstí Nezávislosti (Majdan). Násilí nezastavila ani schůzka opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Oběma protivníkům se ve tváři i v postoji těla zřetelně zračila únava. Během kampaně, která je měla vynést do křesla hlavy státu, již odpověděli několikrát na všechny myslitelné otázky a vtipů už jim také moc nezbývalo.
