prezidentské volby dle obcí - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu prezidentské volby dle obcí, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Tak jako řada lidí během života své zaměstnání, mění politici stranické dresy. Například bývalý předseda poslaneckého klubu hnutí Tomia Okamury si pořídil stranickou knížku ODS. Bývalý ministr Pavel Dobeš, který prošel Věcmi veřejnými a LIDEM, je členem hnutí STAN, za které se pokoušel vrátit na politické výsluní už na podzim loňského roku při volbách do Sněmovny. Senátorka Eva Syková zas našla místo ČSSD podporu u Babišova hnutí ANO.
Staré obyčejné plavecké bazény postupně nahrazují akvaparky s atrakcemi. Města doufají, že to pomůže dostat areály ze ztrát.
Miloš Zeman ve čtvrteční prezidentské debatě v České televizi poprvé odtajnil seznam dárců své milionové kampaně, o níž tvrdil, že ji nepovede. Podle odhadů na ni nakonec vynaložil téměř 34 milionů korun. Zeman předtím uvedl, že sponzoři jsou ze Spolku přátel Miloše Zemana, a nemusel proto dokládat konkrétní dárce. Na listině je nicméně uvedena jenom část sponzorů. Přinášíme jejich rekapitulaci.
Zvolit prezidentem bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše je rozhodnuto 47 procent voličů, pro současnou hlavu státu Miloše Zemana chce ve víkendovém druhém kole voleb hlasovat 43 procent. Zbývajících deset procent z lidí, kteří chtějí jít k volbám, je nerozhodnutých. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, jehož výsledky zveřejnila Mladá fronta Dnes.
Jiří Drahoš ve volbách usiluje o funkci prezidenta České republiky jako nestranický kandidát. Kandidaturu mu zajistilo více než 140 tisíc podpisů od občanů. Svou podporu mu však vyjádřili i několik politických stran, například lidovci (KDU-ČSL), Starostové (STAN) či TOP 09. V prvním kole prezidentských voleb skončil druhý a zajistil si tak postup do druhého kola. V něm se utká se stávající hlavou státu Milošem Zemanem.
Ono se může zdát, že pět let je krátká doba, a z historického pohledu se opravdu jedná o malou kapku v obrovském oceánu času, ale jen si vzpomeňme, jak svět vypadal v době, kdy v Česku probíhala první přímá volba prezidenta. Země byla kulatá, prezidentem Spojených států byl Barack Obama, Velká Británie čekala na referendum o Brexitu, většina youtuberů byla ještě v plenkách, Andrej Babiš volil Karla Schwarzenberga a „pražská kavárna“ zatím neexistovala. Zkrátka zlatý věk.
První kolo prezidentských voleb začíná už příští pátek. Deník E15 položil devíti kandidátům osm otázek na klíčová společenská i ekonomická témata. Přinášíme druhou část ankety, kandidáti jsou řazeni podle volebního čísla, které jim bylo přiděleno. Odpovědi prvních čtyř uchazečů o Hrad vyšly ve včerejším vydání.
Na prezidentských kampaních pracují dohromady tisíce dobrovolníků. Jejich práci však musí kandidáti započítat do zákonného limitu.
Prezident 21 je dalším z pokusů Karla Janečka, jak upozornit na svůj volební systém Demokracie 21 a jeho uplatnění. V tomto případě se jedná o teoretickou volbu prezidenta ČR, kde pomocí tří kladných a jednoho záporného hlasu hledá již 185 000 Čechů nového prezidenta. Je volební model Demokracie 21 (D21) ideálním volebním systémem? Na to nám odpovídal sám jeho tvůrce Karel Janeček, ale také politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michel Perottino.
I přes velký počet ohlášených kandidatur vychází z průzkumů pouze dvě osobnosti, které mají v prezidentské volbě šanci vážně konkurovat Miloši Zemanovi. Michal Horáček má sympatie 23 procent voličů, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš potom 22. Známý podnikatel a textař ovšem má v nadcházejícím souboji jednu podstatnou výhodu – dokáže více oslovit ty voliče, kteří před čtyřmi lety dali hlas Zemanovi.
