prezidentske volby pruzkum - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu prezidentske volby pruzkum, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Kdy a v jaký přesný čas se konají české prezidentské volby 2023? Kdy se koná druhé kolo a kdo postoupil? Kdy a kde se otevírají volební místnosti? Jak volit, aby hlas nepropadl? Jak vypadaji volební průzkumy? Přečtěte si profily kandidátů. Koho z nich volit? Jaké mají kandidáti šance na zvolení? Jak si zařídit voličský průkaz? Jak funguje volební systém pro prezidentské volby v Česku? Jaká bývá volební účast? Kdy budou výsledky voleb? Kdy televize vysílá prezidentské debaty? Čtěte níže.
Druhé kolo prezidentských voleb proběhne už v pátek a volební průzkumy jasně ukazují vítězství Petra Pavla. I přesto že reflektují momentální náladu ve společnosti, podle ředitele agentury Median, která představila jeden z posledních průzkumů, je nepravděpodobné, že by volby dopadly jinak. Přesto jsou zde nerozhodnutí voliči, kteří mohou zamávat s výslednými procenty. „Úplně vyloučit se to asi nedá, ale všechny dostupné informace a data, co máme, ukazují s vysokou mírou, že to má pan Babiš prohrané,“ uvedl...
Druhé kolo prezidentské volby se odehraje již příští týden. Volební průzkum pro druhé kolo prezidentských voleb přinesly agentury Median, Ipsos, STEM, Data Collect a Kantar. Agentury zkoumaly aktuální preference Petra Pavla a Andreje Babiše. Jak budou vypadat výsledky voleb? Jak průzkumy odhadovaly výsledky voleb před prvním kolem? Jak se liší volební preference, volební model a volební potenciál?
O předvolebních průzkumech zde již byla řeč právě před týdnem, kdy se ukázalo, že se tentokrát netrefily ještě o něco trapněji než jindy. Přesto pár dní před druhým kolem nemáme jinou kratochvíli, a protože je v Česku z jakéhosi mimoplanetárního až extrasolárního důvodu vykládání průzkumů považováno za důležitou součást vrcholící kampaně, zkusíme ty stávající přečíst i zde.
Poslední týden před prezidentskými volbami bývá obvykle pro konečný výsledek klíčový. Řada lidí se rozhoduje až právě nyní, koho nakonec pošle do druhého kola. V dosavadních fázích kampaně se objevilo několik zásadních okamžiků, které dynamiku souboje prezidentských kandidátů postupně proměňovaly. A nakonec mohou mít důležitý vliv na to, kdo v březnu ve Vladislavském sále Pražského hradu složí prezidentský slib.
Zakladatel internetového portálu pro nákup letenek letuška.cz se chce zapojit do boje o Pražský hrad. Podpisy sbíral od konce ledna 2022, pro občanskou kandidaturu jich potřeboval padesát tisíc. V listopadu oznámil, že jich nasbíral přes šedesát tisíc, po kontrole ministersva vnitra mu však něco přes sto podpisů chybělo. Diviš podal odvolání a 13. prosince jej Nejvyšší správní soud zařadil mezi kandidáty na prezidenta České republiky.
Prezidentským kandidátem hnutí SPD je Jaroslav Bašta. Bývalý disident, ministr ve vládě Miloše Zemana a později diplomat patří k hlasitým kritikům současného kabinetu a Evropské unie. Do boje o Hrad vstupuje s podporou poslanců. Jaké názory Bašta zastává?
Vybudovat značku úspěšného prezidentského kandidáta je pro marketingové týmy podobné jako vybudovat úspěšnou firemní značku. Nejlépe se to podle posledního průzkumu agentury Kantar, který má deník E15 k dispozici, daří u ekonomky Danuše Nerudové, jejíž značku vyhodnotili výzkumníci jako ikonickou. Její protivníci, expremiér Andrej Babiš a generál ve výslužbě Petr Pavel, dosáhli hvězdné značky. Ostatní kandidáti na prezidenta si značku podle průzkumu zatím vybudovat nedokázali.
Pět týdnů před prvním kolem prezidentské volby se do čela průzkumů poprvé dostala Danuše Nerudová. Podle Medianu by ji volilo 28 procent lidí, druhý je Andrej Babiš s 26,5 procenta a třetí Petr Pavel, který má podporu 23,5 procenta voličů. Politologové prý nejsou překvapeni, takový vývoj se podle nich dal očekávat, takže se vlastně nic zásadního neděje. Přesto tento okamžik stojí za malé zastavení.
O nástupu populismu nejen u nás, ale také jinde ve světě, jsme hovořili s politologem Jakubem Lyskem. Každého demokrata by mělo zajímat především to, jak se lze populismu bránit, z čeho vyrůstá a co může jeho expanze a radikalizace znamenat pro vývoj české politiky. Lysek v této souvislosti opakovaně hovoří o tom, že jsme po roce 1989 zanedbali občanské vzdělávání.
