prezidentské volby v rakousku

Volby českého prezidenta vypovídají víc o stavu západní demokracie, než bychom si přáli přiznat. Napsal to list The Washington Post (WP) v komentáři ke zvolení Miloše Zemana hlavou českého státu a k jeho kampani, kterou lze podle deníku srovnat s kampaní amerického prezidenta Donalda Trumpa a která není v Evropě nyní zcela výjimečná.

Výsledek prvního kola prezidentské volby ho potěšil, zároveň se ale filozof Jan Sokol obává nadcházejících debat Miloše Zemana a Jiřího Drahoše. „Pokud se debata zvrhne v zápas ve volném stylu, důsledkem bude polarizace společnosti,“ varuje někdejší prezidentský kandidát koalice ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL.

Podle Michala Horáčka je podstatou demokratického procesu diskuze, během které není nikdo nálepkován a vystrkován. Zároveň o sobě tvrdí, že je politický kandidát. Pokud bude zvolen, chce hrát aktivní úlohu a chodit do Parlamentu. Vyhlídky mladé generace podle něj nejsou vůbec špatné. Viděl prý spoustu startupů, z jejíchž zakladatelů budou dolaroví milionáři.

Rakousko má novou vládu: zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) složili dnes do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu. V čele kabinetu stojí 31letý lidovec Sebastian Kurz. Konzervativní ÖVP a protiimigrační FPÖ uzavřely koaliční jednání v pátek, přesně dva měsíce po říjnových předčasných volbách. Proti kabinetu s účastí FPÖ, kterou některá média označují za krajně pravicovou, protestovalo v centru Vídně podle agentury DPA zhruba šest tisíc lidí.