příjem z pronájmu a základní sleva na poplatníka - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu příjem z pronájmu a základní sleva na poplatníka, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Vyplňování daňového přiznání je každoročně samozřejmostí i pro zaměstnance, za které nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování daně. Podívejme se na praktické příklady.
Základní termín pro podání daňového přiznání za rok 2018 je do 1. dubna 2019, a ten se nezadržitelně blíží. Nesplnění daňových povinností je sankciováno, proto je potřeba doručit daňové přiznání na finanční úřad včas a současně uhradit případný nedoplatek na dani z příjmu fyzických osob.
V daňovém přiznání za rok 2018 je možné uplatnit daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti, některé parametry se oproti předcházejícímu roky změnily. Které změny jsou pozitivní a které negativní?
Investice do nemovitosti za účelem jejího pronájmu může přinášet zajímavý pravidelný pasivní příjem. Tento příjem je však nutné uvést do daňového přiznání, přestože může být daňová povinnost nulová. Podívejme se na praktické příklady.
Z pasivního příjmu z pronájmu se platí nižší daně než z hrubé mzdy ze zaměstnání nebo ze zisku ze samostatné výdělečné činnosti.
Daňové přiznání za rok 2017 je povinen podat každý, kdo má roční příjmy vyšší než 15 000 korun. Současně jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od daně z příjmu fyzických osvobozené.
Příprava daňového přiznání je administrativa, kterou nemá rád nikdo z daňových poplatníků. Řada z nich tak vyplnění přiznání odkládá a nakonec jej připravuje na poslední chvíli a ve stresu.
Příprava daňového přiznání je administrativní činnost, kterou nemá rád nikdo z daňových poplatníků. Řada z nich tak vyplnění přiznání odkládá a nakonec jej připravuje na poslední chvíli a ve stresu. Výsledkem mohou být chyby v přiznání, kvůli kterým si poplatníci zbytečně přidělávají starosti a práci navíc. Jak se vyhnout chybám a daňové přiznání zvládnout na poslední chvíli?
„Není šťastné, dochází-li opakovaně ke změnám daňového práva na poslední chvíli, což nejen posiluje právní nejistotu, ale současně neúměrně navyšuje náklady podnikatelů, neboť úprava informačních systémů či obchodních dohod v krátkém čase bývá mnohem náročnější a dražší,“ shodují se daňoví poradci Petr Drahoš (33) a Tereza Köppelová (30) ze společnosti Mazars, kteří oba nedávno uspěli v prestižní soutěži Daňař roku 2014.
Prezident Václav Klaus dal souhlas s růstem daní. Daňový zmatek, ke kterému mohlo v lednu dojít tak nehrozí. Pokud by si prezident ponechal lhůtu na rozmyšlenou a s podpisem váhal, mohla v lednu platit jednotná DPH 17,5 procenta. Ke zvýšení sazeb na 15 a 21 procent by došlo až později.
