problémy ruské armády - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu problémy ruské armády, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Z války na Ukrajině, která začala ve čtvrtek 24. února 2022, se stává vleklý konflikt. Bojuje se především na jihu a východě Ukrajiny. Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut, Rusové podnikají ofenzivu zejména v Luhanské oblasti.
Švýcarská neutralita se v poslední době opět dostala na mezinárodní pranýř. Nelibost vyvolávají jak přístup země k ruským financím, tak její neochota umožnit reexport zbraní švýcarského původu na Ukrajinu. List Neue Zürcher Zeitung (NZZ) navíc informoval o tom, že Bern aktuálně vyřazuje ze služby britské systémy protiletadlové obrany Rapier, které by napadený stát ještě mohl využít. Švýcarsko je ale podle něj nemá v úmyslu poslat Kyjevu na obranu před ruskými útoky, v plánu je jejich likvidace.
Od začátku války na Ukrajině se Německo pere samo se sebou, zejména pak v dodávkách zbraní. Přece jen – Němci chtěli být národem, který už do války nepůjde. Otázku, zda posílat na Ukrajinu tanky a těžké zbraně, nebo ne, už vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze vyřešila kladně. Dodávky jsou ale pomalé, problém je i s municí. Do věci se nyní vložila zbrojovka Rheinmetall, jež chce přímo na Ukrajině postavit závod na výrobu bojových tanků Panther, které patří k nejmodernějším na světě.
Pozice Německa coby nepsaného lídra Evropy se ve světle války na Ukrajině už rok otřásá v základech. Zažité pořádky procházejí velkou změnou a liberální teorie mezinárodních vztahů je v troskách. O nových lídrech a novém uspořádání Evropy mluví v rozhovoru pro Info.cz analytik a výzkumný pracovník Benjamin Tallis. Popisuje mimo jiné teorii neo-idealismu a potřebu začít pracovat jinak s hodnotami, na kterých stojí Evropa – tak, aby evropské demokracie skutečně přinášely lepší život většímu okruhu lidí.
Válka na Ukrajině se stala jedním z velkých témat nedávných prezidentských voleb v Česku. Silně přitom zarezonovala slova náčelníka generálního štábu Armády ČR generálmajora Karla Řehky o tom, kdy by bylo nutné mobilizovat. Prohlášení, byť vytržené z kontextu, vyvolalo vlnu kritiky. Jak tedy náčelník generálního štábu uvažuje o mobilizaci? Jak mají Češi k možnému nebezpečí válečného konfliktu přistupovat? To vysvětluje Karel Řehka ve své eseji pro magazín Reflex.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve svém napjatě očekávaném projevu k federálnímu shromáždění soustředil hlavně na další obviňování Kyjeva a Západu. Zároveň se pokusil vystupňovat jadernou hrozbu oznámením, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Komentátoři podotýkají, že řeč v předvečer výročí invaze na Ukrajinu směřovala především k domácímu publiku, které marně doufá v optimistické zprávy z fronty.
Dvacátý čtvrtý únor roku 2022 se do evropských dějin zapíše tragickým písmem. Po mnoha letech vypukla v Evropě velká a krvavá válka mezi dvěma státy. Válka jako z jiného století. Válka o kontrolu nad dobytým územím a porobeným obyvatelstvem. Válka, jejíž jednotlivé výjevy připomínají to nejhorší, čím si starý kontinent ve 20. století prošel. Fotografie z Bachmutu, plné bahna, krve a zmrzlých postav v uniformách, se na první pohled v ničem neliší od Passchendaele roku 1917.
Krátce poté, co Německo odsouhlasilo dodávku tanků Leopard 2 na Ukrajinu, a umožnilo tak jejich dodávky i ostatním státům, plní mediální prostor zejména diskuse o západních stíhačkách, které by měly bránit ukrajinské nebe před ruskou agresí. Žádná západní země zatím dodání svých stíhaček na Ukrajinu nepotvrdila a naopak se jich mnoho k věci staví spíše zdrženlivě, podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra ale Ukrajina nakonec západní stíhačky získá. „Je myslím důležité, aby zaznělo, že ...
Ruská invaze na Ukrajinu spustila před rokem migrační vlnu, která nevídaným způsobem otestovala podpůrné systémy evropských států. Jen v České republice se počet cizinců meziročně téměř zdvojnásobil, a to právě vlivem příchozích ukrajinských uprchlíků. Přestože hlavní vlna již pominula, mnoho Ukrajinců má v Česku stále problém najít stabilní bydlení nebo kvalifikovanou práci.
Zprávy o situaci na ukrajinském bojišti a možných rizicích dalších ruských útoků denně plní světová média. O tom, že o osudu země rozhodne i její ekonomická kondice, se však píše daleko méně. Hrubý domácí produkt Ukrajiny se přitom loni smrskl o třicet procent a budoucnost zůstává nejistá. Na Rusko náklady na válku a západní sankce zatím dopadají mírněji, než se čekalo. Po roce bojů je tak hlavní otázkou, jestli se ruské válečné soukolí časem zadrhne a zda Kyjev s pomocí Západu hospodářsky ustojí období, ...
