prodej vodní elektrárny - vše o tématu

Česko stále výrazně zaostává  v počtu fotovoltaických zařízení na soukromých stavbách, a především na rodinných domech. V okolních státech kromě Slovenska se pokrytí solárními panely počítá na desítky procent. U nás jsou to pouze jednotky.

Solární byznys v Česku zažívá svou renesanci. Díky štědré evropské dotační podpoře do něj poprvé vstupují velcí energetičtí hráči a zároveň se do země vracejí solární byznysmeni, kteří uspěli v zahraničí. K tomu všemu nový solární boom umožnil, aby do miliardové velikosti vyrostla celá řada dosud menších firem, ať už podnikají v oblasti střešní fotovoltaiky, nebo třeba distribuce solárních komponent. Magazín e15  přináší přehled společností, které budou v nové solární epoše hrát tu nejzásadnější roli.

Solárník Zdeněk Sobotka chystá velký návrat domů. V přeměně tuzemské energetiky na moderní zdroje chce hrát výsadní roli a jeho Solek jako jedna z mála firem plánuje budovat jak střešní, tak pozemní instalace. „Už letos chceme zahájit instalace o výkonu stovky megawattů a tempo ročních instalací držet minimálně na této úrovni. Rozhodně to nejsou žádné vzdálené vize, máme už podepsané smlouvy na velké střešní instalace,“ říká Zdeněk Sobotka, zakladatel společnosti Solek.

Podívejte se na Francii, zaznívá v českých debatách o transformaci společnosti ČEZ. Dominantní francouzská elektrárenská společnost EDF se zbavuje minoritních akcionářů a míří do stoprocentního vlastnictví státu. Jenže transformace EDF je bolestivý proces plný politických, sociálních i právních sporů. Francouzská vláda se s ním trápí řadu let. A přeměna EDF, v níž podobně jako v případě společnosti ČEZ drží většinový podíl stát, ještě zdaleka není u konce.

Počet elektromobilů na českých silnicích zvolna roste a s tím celkový odběr čerpané energie. U více než pěti set dobíjecích stanic skupiny ČEZ, která v Česku provozuje zhruba každý třetí stojan, řidiči loni odebrali 4,42 milionu kilowatthodin certifikované bezemisní elektřiny z obnovitelných zdrojů. Meziročně o čtvrtinu více. Řidiči nabíjeli o třetinu častěji, celkem téměř 266tisíckrát. ČEZ hodlá zvýšit výkon své sítě čtyřnásobně do roku 2030. Proto postupně zvýší roční investice do sítě veřejných ...

Ministři energetiky evropských zemí dál hledají nástroje, kterými by zmírnili následky energetické krize a její dopady na životní úroveň lidí i na konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud ceny energií neklesnou, lze očekávat další vlnu deindustrializace – přesný opak toho, o co Evropská unie usiluje. Paradoxně by to mělo negativní klimatické dopady. Elektřina je jinde ve světě sice levnější, ale její výroba produkuje v průměru více emisí než při výrobě v Evropě.

Tuzemský energetický holding Energo-Pro poodhalil nové byznysové plány pro Kolumbii. Zatímco v únoru potvrdil pouze chystanou elektrárnu o výkonu 20 megawattů, nyní ze čtvrtletní zprávy vyplývá, že do tří let by v zemi mohl stavět další dvě elektrárny. Jejich souhrnný instalovaný výkon má být téměř o řád vyšší než u prvního projektu. Investiční náklady se tak budou počítat v miliardách korun.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, podepsal prezident Miloš Zeman. Dále podepsal i zákon zavádějící odvody z nadměrných ...