pronajem gripen - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu pronajem gripen, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nad řadou chystaných armádních zakázek visí otazník. Přestože se blíží konec listopadu, ministerstvo obrany stále neví, s kolika penězi bude napřesrok hospodařit. KSČM trvá na desetimiliardovém škrtu, jímž podmiňuje souhlas se státním rozpočtem.
Česko jako první země visegrádské skupiny založí pod ministerstvem obrany zvláštní agenturu, která výrobcům vojenské techniky, zbraní, softwaru či bezpečnostních systémů umožní prodávat na mezivládní úrovni. Oproti jiným státům dosud české firmy takovou politickou podporu, jejíž součástí jsou finanční záruky nebo užší spolupráce armád, neměly. To je oproti zahraniční konkurenci znevýhodňovalo.
Prvních šest z celkem čtrnácti švédských stíhaček JAS-39 Gripen, které nahradily zastaralá letadla MiG-21, dostali čeští piloti 26. dubna 2005. Stalo se tak po dlouhém výběru nových nadzvukových letounů pro českou armádu, který skončil v červnu 2004, kdy koaliční vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou schválila desetiletý pronájem gripenů. V roce 2014 pak kabinet Bohuslava Sobotky schválil prodloužení pronájmu gripenů až do roku 2027.
Ministerstvo obrany do roku 2024 rozhodne, zda armádě pořídí bojové vrtulníky nebo je nahradí drony. Uvádí to Dlouhodobý výhled pro obranu do roku 2035. V pondělí ho projedná vláda, nedávno ho schválila Bezpečnostní rada státu. Dokument také uvádí, že do roku 2025 bude rozhodnuto, zda si i nadále bude Česko pronajímat gripeny či si pořídí vlastní stíhací letouny a jestli se jejich počet nezvýší.
Plná profesionalizace armády a tisíce vojáků, kteří si v misích na Balkáně a Blízkém východě osvojili spolu s angličtinou západní schopnosti, iniciativní a samostatné jednání nebo i vystupování na veřejnosti. To jsou nejviditelnější změny po vstupu Česka do NATO v březnu 1999. Napomohli mu již českoslovenští vojáci, kteří si po sametové revoluci vydobyli respekt na začátku dekády v operaci Pouštní bouře a misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.
Od nástupu hnutí ANO do vládních koalic se ministerstvu obrany každoročně zvyšuje rozpočet. Zatím nikdy se ho ale nepodařilo vyčerpat. Za loňský rok zbylo dalších 3,5 miliardy korun.
Ministerstvo obrany oficiálně začíná vybírat dodavatele pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun (asi 42,7 miliardy korun bez DPH). Informace o dosud největším českém zbrojním nákupu v pondělí předá vládním kolegům ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Obrana následně osloví čtyři vybrané firmy, aby předložily své nabídky, sdělil Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podle dostupných údajů jde o dosud největší veřejnou zakázku v Česku.
Slovenská vláda schválila nákup 14 kusů nejmodernější verze amerických stíhaček F-16, kterými armáda nahradí dosluhující stroje MiG-29 ruské výroby. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používá i česká armáda. Za bitevníky včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory Slovensko zaplatí 1,589 miliardy eur (41,1 miliardy korun), řekl Pellegrini novinářům.
Americká vláda v úterý schválila možnost prodeje stíhaček F-16 Slovensku, kde by mohly nahradit dosluhující ruské stroje MiG-29. Podle slovenských médií se ale Bratislava dosud nerozhodla, zda americké letouny koupí. Ve hře stále zůstávají švédské stíhačky JAS 39 Gripen.
Slovensko bude při chystané modernizaci stíhací letky armády vybírat ze dvou nabídek: americké letouny F16 a švédské stroje JAS-39 Gripen. Ministerstvo dříve čelilo kritice některých politiků za to, že odkládá rozhodnutí o nahrazení dosluhujících ruských stíhaček typu MiG-29.
