průměrná mzda v dánsku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průměrná mzda v dánsku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Europoslanci rozhodli o pravidlech pro určování minimální mzdy v členských státech. V ideálním případě by podle nich měla dosáhnout alespoň 50 procent průměrné mzdy. Oproti současné české minimální mzdě 16 200 korun by to znamenalo navýšení o zhruba čtyři tisíce korun. Směrnici musejí členské státy překlopit do svých zákonů do dvou let, pravidlo má však jen doporučující charakter. Vláda Petra Fialy (ODS) si tak může zvolit i nižší cíl.
Na nový byt v Praze s plochou 70 metrů čtverečních lidé vydělávají přes 17 let, o 2,4 roku více než loni. Vyplývá to z indexu dostupnosti bydlení CG-Index zpracovávaný developerem Central Group. V celé republice je pak nutno podle Indexu prosperity Česka na pořízení bytu vynaložit více než 15 ročních mezd. V Česku je tak pořízení vlastního bydlení podle analytiků České spořitelny a portálu Evropa v datech nejnákladnější v Evropské unii. Zástupci obou indexů to dnes uvedli na tiskových konferencích.
Dva roky po marketingovém průzkumu trhu a rok po složitých jednáních s francouzskou státní zbrojovkou Nexter Systems odsouhlasila česká vláda nákup 52 děl Caesar ráže NATO za 8,5 miliardy korun. Původně předpokládaná cena měla být necelých šest miliard, avšak Francouzi ji na jaře zvýšili o šedesát procent na 9,6 miliardy. Další stamiliony požadovali za přenesení výroby munice do Česka.
Po několika měsících relativního klidu se mezi ministryněmi financí a práce Alenou Schillerovou (ANO) a Janou Maláčovou (ČSSD) schyluje k dalšímu střetu. Šéfka státní pokladny není nakloněna zvýšení podpory v nezaměstnanosti až na 500 korun denně, které kvůli potížím firem způsobeným koronavirem navrhuje její vládní kolegyně.
Ženy v Česku vydělávají průměrně stále výrazně méně než muži. Jejich průměrný hrubý hodinový výdělek je o 20,1 procenta nižší. Česko je tak v EU zemí se třetím nejvyšším rozdílem.
Pokud by kvůli krizi způsobené koronavirem výrazně vzrostl počet lidí bez práce, je šéfka rezortu praáce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připravena zvýšit podporu v nezaměstnanosti. Řekla to už v pondělí deníku E15, nyní záměr potvrdila v diskusním pořadu Partie.
Ekonomická krize způsobená bojem proti novému koronaviru oživuje ideu základního příjmu. Španělská ministryně hospodářství Nadia Calviñová v pondělí ve vysílání televizního kanálu LaSexta oznámila, že její země co nejdříve zavede vyplácení časově neomezeného nepodmíněného příjmu.
V čele nejsilnější české odborové centrály stojí pět let. Tři a půl roku velí z této pozice kampani Konec levné práce a nehodlá přestat. „Náš tlak na mzdy je pozitivní, nutí firmy, aby zvyšovaly produktivitu práce,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo. Novela se z rozhodnutí Senátu vrací Sněmovně, která může veto horní komory přehlasovat.
