průměrný důchod v rusku - vše o tématu

Prezidentské volby skončily a do dalších významných voleb – tedy krajských – zbývá více než rok a půl času. Vládě Petra Fialy (ODS) se tak otevírá dlouhé období, po které se nebude muset za každou cenu řídit voličskými náladami. Ekonomové i třeba zvolený prezident Petr Pavel tak nabádají kabinet k prosazení nepopulárních reforem, ať už je to budoucnost důchodů, nebo konsolidace veřejných financí.

Válka na Ukrajině přinesla do Česka dvojcifernou inflaci. Ceny energií se v průběhu letošního roku prudce zvyšují, což nejvíce postihuje lidi s nízkým příjmem a seniory v důchodu. Vláda proto letos hned v několika fázích zvyšovala důchody. Ty rostou doslova nevídaným tempem. Kdo bral loni průměrný důchod, ten si během jediného roku polepšil přibližně o 2500 korun. Starobní důchody se naposledy tak prudce zvyšovaly v roce 1995. Další valorizace proběhne v lednu 2023. Pracující či podnikající důchodci si ...

Sněmovna schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok, deficit má být podle návrhu vlády 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodkem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině....

Konkurence mezi finančními domy sílí, další banka snižuje úrokové sazby hypoték. Výběr daní vystřelí díky inflaci. Firmy luxují euro z bank, éra směšně levných úvěrů ale končí. Místo plynových kotlů solární panely a tepelná čerpadla. Developeři upravují bytové projekty. Miliardové dividendy z Letiště Praha jsou zřejmě minulostí. Areál zkrachovalého olympionika hledá kupce.  Nestíháte během pracovního týdne sledovat dění z byznysu? Sestavili jsme pro vás přehled toho nejzajímavějšího, o čem jsme v uplynulém...

Meziroční inflace by měla v prosinci kulminovat na úrovni kolem 20 procent. Veřejným rozpočtům přinese za letošek o desítky miliard korun více, než ministerstvo financí na přelomu jara a léta očekávalo. Odhad růstu cen vychází z aktuální makroekonomické prognózy rezortu, průměrná inflace za celý rok má dosáhnout 16,2 procenta. V roce 2023 klesne na 8,8 procenta, předpokládá ministerstvo.

Válka na Ukrajině, vysoká inflace i energetická krize ovlivňují český státní rozpočet. Česko se nezadržitelně zadlužuje, aby svým občanům zajistilo alespoň část té životní úrovně, na jakou byli zvyklí. Fialova vláda přitom nechce zvedat daně až na jednu výjimku – daň z neočekávaných zisků. „Pokud má stát mimořádné výdaje, jednou ze zvažovaných variant je zajištění mimořádných příjmů,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vláda by měla ve středu projednávat návrh na snížení sociálních odvodů u kratších úvazků. Pokud by firmy či úřady na osm až 32 hodin týdně zaměstnaly rodiče mladších dětí, dlouhodobě nezaměstnané, mladé do 21 let či lidi před penzí, mohly by z jejich výdělků odvádět nově 19,8 místo 24,8 procenta. Sleva by měla být u výdělků do 1,5násobku průměrné mzdy. Počítá s tím novela o pojistném na sociální zabezpečení, kterou připravilo ministerstvo práce.

Prezident Vladimir Putin vyzval ruský kabinet, aby od června zvýšil penze o deset procent. Ministr práce a sociálních věcí Anton Koťakov reagoval slovy, že takto zvýšené důchody začne penzijní fond vyplácet od 3. června. Desetiprocentní zvýšení Putin na zasedání ruské státní rady avizoval také u minimální mzdy a přislíbil větší podporu státu například v rodinné politice, informovala agentura TASS.