průměrný plat v řecku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průměrný plat v řecku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Ministři energetiky zemí EU se poprvé zabývali novým návrhem Evropské komise na reformu trhu s elektřinou. Ta je reakcí na loňské turbulence, kdy ceny elektřiny vyhnal nahoru drahý zemní plyn. Hlasitě se ozýval požadavek, aby byla tato „pupeční šňůra“ přerušena a trh postaven na nových základech. Komise nepřišla s hlubokou reformou, ale jen s víceméně kosmetickými úpravami. Nikoho asi nenadchnou, ale mohly by díky tomu projít.
Jeden z nejbohatších Čechů Kvido Štěpánek řeší, kdo po něm převezme jeho firmu Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí vyrábějící elektrospotřebiče a výrobky pro automobilový průmysl. Ve hře je prodej podniku se stoletou tradicí, nebo jeho vložení do svěřenského fondu. Než tak Štěpánek učiní, chce firmu provést transformací autoprůmyslu. „Číňany, Rusy, ale třeba ani německé či velké nadnárodní firmy tu nechci. A že tu už byly nabídky zavánějící východem,“ říká Štěpánek.
Olympijské hry jsou nejen svátkem sportu, ale také pořádně nákladnou záležitostí. V novodobé historii za sebou olympiády nechaly velké dluhy, které pořadatelská města splácela dlouhá desetiletí. Na vině jsou hlavně narůstající náklady, které zpravidla přesáhnou původní částku i o stovky procent. Mezi lety 1964 a 2010 průměrně výsledná cena přesáhla původní plán o 252 procent.
Řecko nabídne vládní bondy s vůbec nejdelší standardní dobou splatnosti k roku 2052. Stane se tak poprvé od finanční krize před třinácti lety. Jihoevropský stát se tak snaží získat prostředky na boj s koronakrizí, která zemi, jejíž hospodářství se primárně odvíjí od cestovního ruchu, zasáhla velmi citelně. Atény potřebují k naplnění plánů na oživení ekonomiky 11,6 miliardy eur, přes 300 miliard korun.
Propastné rozdíly mezi pracujícími Čechy a jejich protějšky z většiny zemí Evropské unie i nadále trvají. Evropští statistici v posledním průzkumu ukázali, že průměrný Lucemburčan nebo Dán si v práci vydělá čtyřikrát více než Čech, oproti Bulharsku nebo Rumunsku je rozdíl dokonce desetinásobný. Podle ekonomů si podniky v tuzemsku dlouho užívaly levné pracovní síly a nic je nemotivovalo mzdy zvyšovat.
Mzdy a platy nejsou v Česku v porovnání se Západem bůh ví jaké, můžeme se ale chlácholit alespoň tím, že kdo chce pracovat, práci si prostě najde. Potvrzují to údaje Eurostatu. Ten také jmenuje naše hlavní město, jako místo s nejnižší nezaměstnaností vůbec.
Průměrná mzda poprvé překročila hranici 30 tisíc. Ekonomové počítají se zvyšováním úrokových sazeb ze strany centrální banky, růst produktivity práce je totiž nižší než růst mezd.
V uprchlické vlně přichází do Evropské unie také takzvaní ekonomičtí migranti, kteří nemají zrovna nejlepší pověst. Nakolik se je můžeme dovolit odsuzovat? A jak z neštěstí jiných těží organizované skupiny?
Přistěhovalci v Německu častěji nemají práci, mají nižší mzdy a jsou více ohroženi chudobou než rodilí Němci, uvedli zástupci Spolkového statistického úřadu a Berlínského centra pro výzkum společnosti (WZB). Velký problém s nezaměstnaností mají podle nich především uprchlíci z Iráku a Sýrie, kteří loni přišli do země.
Nejpozději od dob antického Řecka, kdy se Sokratés ostře vymezil vůči sofistům, kteří si nechávali platit za své řečnické dovednosti, řešíme otázku, zda by se mělo za vzdělání platit. V zájmu české společnosti je přitom odpovědět „ne“.
