průměrný plat ve španělsku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průměrný plat ve španělsku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Od počátku roku 2020 si Evropa prošla v rychlém sledu hned několika ekonomickými otřesy. Většina zemí na starém kontinentě se s tím ovšem vyrovnala, ovšem Česku v tomto ohledu patří poslední příčka. Oproti začátku pandemie se české hospodářství propadlo o jeden procentní bod hrubého domácího produktu (HDP), ačkoliv jiné země v témže období zaznamenaly i dvouciferný růst.
Jestli Kreml věřil, že budou evropské země v podpoře Ukrajiny rezervované kvůli své závislosti na ruských energetických zdrojích, pak zažívá hořké zimní zklamání. Starému kontinentu se daří částečně dobrovolně, částečně pod tlakem a také s nemalou dávkou štěstí zbavovat se uhlí, ropy, nafty i zemního plynu od agresora. Může se navíc těšit z toho, že ceny plynu po přechodném dramatickém růstu poklesly a dostaly se na úroveň před zimou 2021.
Nedostatek dílů opět významně omezuje výrobu automobilek. Potíže hlásí nejen třeba tuzemské závody Škody Auto, ale také další výrobci v Evropě, Asii i ve Spojených státech. Scházejí kupříkladu polovodiče či bateriové komponenty. Navíc jsou stále dražší místa na plavidlech, která přepravují vozy mezi kontinenty. Zdevastované dodavatelské řetězce představují vážné riziko hlavně na evropských trzích, kde automobilky čelí kombinaci bolestného poklesu prodejů a prudkého růstu cen energií.
Pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyšlo občana Česka loni na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 průměrného platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022.
Hnutí Starostů a nezávislých přišlo nejen kvůli kauze Dozimetr prakticky o celé vedení. Do popředí chce tak vytáhnout muže, který byl málem ministrem. Náměstek na rezortu místního rozvoje Radim Sršeň (STAN) je odborníkem na evropské záležitosti a české předsednictví vidí jako šanci pro regiony. „Chceme daleko více pomoci postiženým regionům, a to nejenom těm uhelným. Máme spoustu hospodářsky a sociálně ohrožených území, na která nejsou zdroje,“ říká.
Lionel Messi, všeobecně považovaný za nejlepšího fotbalistu světa, se v neděli v slzách rozloučil s FC Barcelonou, týmem, za který hrál po celou kariéru. Obě strany měly enormní zájem, aby hvězdný hráč ve Španělsku zůstal, ale to se nepodaří kvůli finančním regulím španělské La Ligy, a především obrovskému zadlužení katalánského klubu. Obětování Messiho však podle podle agentury Bloomberg rozhodně nevyřeší ekonomické problémy Barcelony.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Italské bary a restaurace musí zavírat už v šest hodin večer. V Belgii platí zákaz nočního vycházení a obyvatelé Slovinska nemohou bez pádného důvodu opustit obce, v nichž žijí. Evropa momentálně prochází druhou vlnou pandemie koronaviru, která na mnohé státy, včetně Česka, dopadla ještě tvrději než ta první. Vlády proto nemají jinou možnost než zase obnovit jarní restrikce.
Svět se zmítá v krizi a desítky milionů zaměstnanců zase hledají sílu na dlouhé období práce z domova. Nad hlavami se přitom vznáší velká otázka: Kdo bude platit za čaj a toaletní papír? Nizozemci v tom mají jasno - bude to váš šéf. A kolik bude platit? V průměru asi dvě eura za den (54 korun), uvedla agentura Reuters.
Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí to ve studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), jehož závěr se tak neshoduje s prognózami OSN. Podle nich by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.
