průzkum volby 2019 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průzkum volby 2019, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Prezidentským kandidátem hnutí SPD je Jaroslav Bašta. Bývalý disident, ministr ve vládě Miloše Zemana a později diplomat patří k hlasitým kritikům současného kabinetu a Evropské unie. Do boje o Hrad vstupuje s podporou poslanců. Jaké názory Bašta zastává?
Pět týdnů před prvním kolem prezidentské volby se do čela průzkumů poprvé dostala Danuše Nerudová. Podle Medianu by ji volilo 28 procent lidí, druhý je Andrej Babiš s 26,5 procenta a třetí Petr Pavel, který má podporu 23,5 procenta voličů. Politologové prý nejsou překvapeni, takový vývoj se podle nich dal očekávat, takže se vlastně nic zásadního neděje. Přesto tento okamžik stojí za malé zastavení.
Pokud bychom měli věřit průzkumům, je lednová prezidentská volba prakticky rozhodnutá. Podle aktuálního šetření Medianu pro Radiožurnál půjdou k volbám jistojistě dvě třetiny dotázaných, tři čtvrtiny z nich už mají i jasnou představu o svém favoritovi. Pokud tato čísla zasuneme do jiných průzkumů, vyjde nám, že do druhého kola postoupí Petr Pavel a Andrej Babiš a nakonec se bude radovat generál. Můžeme to sbalit a na dva měsíce si dát nohy na stůl. Jenže tak jednoduché to není.
Bratislava před třemi roky získala svůj Metropolitní institut Bratislavy (MIB), obdobu pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR). Slovenské hlavní město, jehož rozvoj se do té doby vyznačoval překotným vývojem podle vize aktuálního politického vedení, získává poprvé ucelenější vizi. Měnit se začínají veřejná prostranství, město jedná s developery a staví byty. Na to vše mu ale chybí peníze. Podobně jako Praha má problém s lidmi nepřihlášenými k trvalému pobytu. „Hlavním příjem samospráv na Slovensku...
Zatímco pro veřejné subjekty a jimi vlastněné společnosti platí směrnice o whistleblowingu od loňského prosince, firem se povinnost dotkne až v příštím roce. Část z nich už ale oznamovací kanál zavedla. Frekvence oznamování se ovšem stále pohybuje na minimální úrovni oproti evropským státům. Může za to romantizace pachatelů, nízké etické hodnoty Čechů a tlak na zaměstnance, míní odborníci.
Ač se prezidentské volby odehrají až v lednu příštího roku, už nyní se někteří kandidáti snaží proniknout do veřejného prostoru. Využívají k tomu například reklamu na největší sociální síti světa Facebook. Na ni sázejí zejména tři miliardáři, kteří se chtějí ucházet o prezidentský úřad. Naopak ostatní kandidáti prozatím utrácejí za online inzerci výrazně méně.
Mladé firmy v Česku rostou v paralelní struktuře vedle státu. Oba světy měly dosud společné snad jen to, že občas dokázaly spálit velké množství peněz. Nyní se možná trochu promísí, pokud se ze čtvrtého místa kandidátky hnutí STAN dostane na pražský magistrát David Procházka, zakladatel a šéf startupu Donio. Z karlínských kanceláří, kde se o politice příliš nediskutuje, by odešel, aby na magistrátu pracoval na městské podpoře startupů i posílení sociální politiky.
České vysoké školy pociťují velký úbytek studentů z Ruska zejména v případě přípravných kurzů na studium v češtině. Univerzita Karlova dokonce plánuje uzavřít svou pobočku v Mariánských Lázních, kde probíhala roční jazyková i odborná příprava zaměřená na výuku lékařských a přírodovědných oborů. A Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) obdržela letos z přípravných kurzů o polovinu menší příjmy než před pandemií. Rusy na českých vysokých školách nahrazují především studenti z Ukrajiny či Kazachstánu.
Po marném pokusu předchozí vlády se kabinet Petra Fialy vrací k ožehavému tématu rychlého vysílání vojáků a techniky do zahraničí a působení spojenců v Česku po dobu dvou měsíců bez souhlasu parlamentu. Prosazení návrhu bude velmi komplikované. Poslanci a senátoři by museli přijmout změnu ústavního zákona, jíž by se připravili o důležitou pravomoc.
Vedení tuzemských firem se těší na lepší výnosy než loni, ukazuje průzkum PwC CEO Survey, kterého se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 185 generálních ředitelů. Téměř čtyři pětiny z nich předpokládají, že se jim letos bude dařit lépe než loni. To je o osm procentních bodů více než loni a o čtyři body více než v předpandemickém roce 2019, kdy s většími výnosy počítaly tři čtvrtiny šéfů.
