průzkum volebních preferencí - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průzkum volebních preferencí, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Kdy a v jaký přesný čas se konají české prezidentské volby 2023? Kdy se koná druhé kolo a kdo postoupil? Kdy a kde se otevírají volební místnosti? Jak volit, aby hlas nepropadl? Jak vypadaji volební průzkumy? Přečtěte si profily kandidátů. Koho z nich volit? Jaké mají kandidáti šance na zvolení? Jak si zařídit voličský průkaz? Jak funguje volební systém pro prezidentské volby v Česku? Jaká bývá volební účast? Kdy budou výsledky voleb? Kdy televize vysílá prezidentské debaty? Čtěte níže.
Druhé kolo prezidentské volby se odehraje již příští týden. Volební průzkum pro druhé kolo prezidentských voleb přinesly agentury Median, Ipsos, STEM, Data Collect a Kantar. Agentury zkoumaly aktuální preference Petra Pavla a Andreje Babiše. Jak budou vypadat výsledky voleb? Jak průzkumy odhadovaly výsledky voleb před prvním kolem? Jak se liší volební preference, volební model a volební potenciál?
Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina souhlasí s Babišovým výrokem, že stát se má řídit jako firma, v čele kandidátky hnutí ANO ale vydržel jen tři týdny. Problémy české ekonomiky by řešil zrušením tisíců „zbytečných“ míst ve státní správě, nebál by se seškrtat ani počet ministerstev nebo množství lékařů, učitelů a soudců. Kontrola ministerstva vnitra zamítla Březinovu kandidaturu na prezidenta pro nedostatek podpisů, přestože sám kandidát jejich nasbírání ohlašoval již v červnu.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá v neděli zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Pod pětiprocentní hranicí by podle něj skončili kromě sociálních demokratů také lidovci.
O hlasy voličů v lednových prezidentských volbách chtějí usilovat celkem dvě desítky osobností, jako o favoritech se ale mluví o trojici kandidátů. Nakonec všechno může být jinak, jak v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka. „Zatím jsou naměřené preference mělkou záležitostí,“ říká s tím, že lidé zatím volby příliš neřeší. „Kampaň zkrátka může všechny tyhle výchozí pozice silně zpřeházet a rozmetat.“
Všechno to do sebe zapadá, všechno to vypadá zatraceně logicky. Možná až příliš. Tak nějak by mohla vypadat typická reakce na současné dění prakticky kdekoliv ve světě. Nedůvěra v logiku běžného úsudku, nedůvěra v to, že různé studie a průzkumy, kterých je každý den nepočítaně, skutečně přinášejí důležitou zpětnou vazbu o vývoji společnosti, podle níž se potom můžeme orientovat a rozhodovat.
Agentura IPSOS ve svém posledním volebním průzkumu zkoumala, jaké jsou šance prezidentských kandidátů pro druhé kolo. Ve svém šetření se přitom zaměřovala i na scénáře, kdy by místo Andreje Babiše kandidoval Martin Stropnický nebo Alena Schillerová. Paradoxně nejvyrovnanější souboj by podle říjnového průzkumu nastal v případě, že by do druhého kola nepostoupil ani jeden z kandidátů ANO.
Když vyjel expremiér Andrej Babiš na jaře se svým obytným vozem po republice, měli jeho političtí příznivci i oponenti jasno – nehledě na podzimní soud v kauze Čapí hnízdo půjde šéf hnutí ANO do boje o Hrad. Souboj by to byl jistě atraktivní, pro jeho vyzyvatele strategicky přímočarý. Obavy z porážky ve druhém kole prezidentské volby, kterou předvídají průzkumy, ovšem v Babišově týmu sílí. Hnutí by mělo o svém volebním lídrovi rozhodnout do poloviny října, přednost může dostat i jiný z čelných ...
Ač se prezidentské volby odehrají až v lednu příštího roku, už nyní se někteří kandidáti snaží proniknout do veřejného prostoru. Využívají k tomu například reklamu na největší sociální síti světa Facebook. Na ni sázejí zejména tři miliardáři, kteří se chtějí ucházet o prezidentský úřad. Naopak ostatní kandidáti prozatím utrácejí za online inzerci výrazně méně.
Přesně před rokem začínala v Německu horká část předvolební kampaně. Kancléřské akcie lídra sociální demokracie (SPD) Olafa Scholze šly prudce nahoru, naopak lídr konzervativní CDU/CSU Armin Laschet prožíval pád. Po roce je vše jinak. Scholzova SPD se v několika průzkumech dostala už pod dvacet procent (ve volbách to bylo 25,7 procenta) a její největší opoziční konkurent, už s novým lídrem Friedrichem Merzem, vede průzkumy preferencí se stabilním ziskem 27 procent.
