průzkum volebních stran - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu průzkum volebních stran, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
V americké Republikánské straně roste počet kongresmanů, kteří odmítají posílat zbraně a peníze Ukrajině na obranu proti ruské agresi, upozornil předminulý týden deník The Washington Post. Pokud by republikáni po volbách v příštím roce opět dostali svého kandidáta do Bílého domu a skeptický pohled na pomoc Kyjevu by v USA převážil, mohlo by to mít dramatické důsledky pro další vývoj konfliktu i budoucnost transatlantické spolupráce, varují experti.
Druhé kolo prezidentských voleb proběhne už v pátek a volební průzkumy jasně ukazují vítězství Petra Pavla. I přesto že reflektují momentální náladu ve společnosti, podle ředitele agentury Median, která představila jeden z posledních průzkumů, je nepravděpodobné, že by volby dopadly jinak. Přesto jsou zde nerozhodnutí voliči, kteří mohou zamávat s výslednými procenty. „Úplně vyloučit se to asi nedá, ale všechny dostupné informace a data, co máme, ukazují s vysokou mírou, že to má pan Babiš prohrané,“ uvedl...
Zakladatel internetového portálu pro nákup letenek letuška.cz se chce zapojit do boje o Pražský hrad. Podpisy sbíral od konce ledna 2022, pro občanskou kandidaturu jich potřeboval padesát tisíc. V listopadu oznámil, že jich nasbíral přes šedesát tisíc, po kontrole ministersva vnitra mu však něco přes sto podpisů chybělo. Diviš podal odvolání a 13. prosince jej Nejvyšší správní soud zařadil mezi kandidáty na prezidenta České republiky.
Prezidentským kandidátem hnutí SPD je Jaroslav Bašta. Bývalý disident, ministr ve vládě Miloše Zemana a později diplomat patří k hlasitým kritikům současného kabinetu a Evropské unie. Do boje o Hrad vstupuje s podporou poslanců. Jaké názory Bašta zastává?
Bývalý majitel firmy Best Tomáš Březina souhlasí s Babišovým výrokem, že stát se má řídit jako firma, v čele kandidátky hnutí ANO ale vydržel jen tři týdny. Problémy české ekonomiky by řešil zrušením tisíců „zbytečných“ míst ve státní správě, nebál by se seškrtat ani počet ministerstev nebo množství lékařů, učitelů a soudců. Kontrola ministerstva vnitra zamítla Březinovu kandidaturu na prezidenta pro nedostatek podpisů, přestože sám kandidát jejich nasbírání ohlašoval již v červnu.
Sněmovní volby by na přelomu října a listopadu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá by byla ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá v neděli zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Pod pětiprocentní hranicí by podle něj skončili kromě sociálních demokratů také lidovci.
O hlasy voličů v lednových prezidentských volbách chtějí usilovat celkem dvě desítky osobností, jako o favoritech se ale mluví o trojici kandidátů. Nakonec všechno může být jinak, jak v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Jan Červenka. „Zatím jsou naměřené preference mělkou záležitostí,“ říká s tím, že lidé zatím volby příliš neřeší. „Kampaň zkrátka může všechny tyhle výchozí pozice silně zpřeházet a rozmetat.“
Opoziční hnutí ANO opět posunulo termín, do kterého chce oznámit jméno svého kandidáta na úřad prezidenta republiky. Nedozvíme se ho tedy již tuto středu, jak bylo po několika šíbováních termínem naposledy plánováno, ale až v pondělí 31. října, prakticky v poslední možný termín. Oficiálním, „tvrdým“ důvodem je covid a izolace předsedy hnutí Andreje Babiše, můžeme si ale být jisti, že ve skutečnosti jde o čtení dat z průzkumů a hledání nejpříznivější možné varianty.
Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, ODS by měla 16 procent, SPD by dostala 11,5 procenta a Piráti 11 procent. Pořadí na prvních čtyřech místech se nezměnilo, mírně vzrostla podpora pro ANO a klesla pro SPD. Do Sněmovny by neprošli lidovci. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Podle ní u TOP 09, STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda by jejich podpora stačila na překonání pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do Sněmovny.
Bratislava před třemi roky získala svůj Metropolitní institut Bratislavy (MIB), obdobu pražského Institutu pro plánování a rozvoj (IPR). Slovenské hlavní město, jehož rozvoj se do té doby vyznačoval překotným vývojem podle vize aktuálního politického vedení, získává poprvé ucelenější vizi. Měnit se začínají veřejná prostranství, město jedná s developery a staví byty. Na to vše mu ale chybí peníze. Podobně jako Praha má problém s lidmi nepřihlášenými k trvalému pobytu. „Hlavním příjem samospráv na Slovensku...
