recko migracni krize - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu recko migracni krize, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Řecko na své hranici s Tureckem vztyčilo plot o délce 40 kilometrů. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Atény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.
Země Evropské unie se chystají na další dlouhé vyjednávání o tom, zda a jak si mezi sebe rozdělovat běžence v případě, že jimi budou přetíženy jihoevropské státy nebo budou zachráněni na moři. Evropská komise ve středu předloží očekávaný návrh nové migrační politiky, který pro některé případy počítá i s povinným přebíráním žadatelů o azyl.
Lenka Klicperová a Markéta Kutilová patří k nejznámějším českým novinářkám. Společně vydaly již tři knihy a za svou tvorbu byly několikrát oceněny v soutěži Czech Press Photo. Válce v Sýrii se věnují více než pět let. Konflikt pomalu končí, ale stabilita regionu je v nedohlednu. Stále nejasná je i jeho příčina. Jakou má Sýrie budoucnost? A kam se válka přesunula?
Německo-francouzský návrh na založení fondu oživení evropské ekonomiky zasažené opatřeními proti koronaviru, na který by si Evropská unie půjčila na trzích 500 miliard eur, je mnoha kritiky považován za německý trik, kterým chce nejsilnější ekonomika Evropy konečně ovládnout unijní prostor.
Koronavirová pandemie podle všeho v Evropě dosud nedosáhla vrcholu, předvídání jejích důsledků je proto složité. V tuto chvíli se však zdá, že spíše než k sjednocení Evropská unie v těžkých časech míří k většímu rozklížení. Nejde přitom jen o obnovování hraničních bariér. Nejvíce zasažená Itálie je rozčarovaná z nedostatku pomoci, následovat mohou další země.
Do Německa se vrací migrační krize. Zatím ne fyzicky, ale jako politické strašidlo. Desítky tisíc uprchlíků, kterým turecký režim prezidenta Erdogana záměrně otevřel cestu na západ, část Němců děsí. Někteří politici ale z vyhraněné situace mají radost, pokud se politické „Schadenfreude“ (škodolibosti) na úkor ohrožení života jiných lidí dá tak říkat. A není to zdaleka jen protimigrační Alternativa pro Německo, ale i část vládní koalice.
Na řecký ostrov Lesbos v Egejském moři připlulo ve čtvrtek z Turecka 547 migrantů, což je nejvíce za jeden den od masové migrační vlny do Evropy z roku 2015. Informoval o tom v pátek řecký deník Kathimerini. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se letos Řecko stalo opět hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy.
Do Evropské unie loni nelegálně přicestovalo 150 tisíc lidí. Počet byl nejnižší za posledních pět let. Migrační politika však Evropou hýbe stále stejně intenzivně a nejspíše to bude právě téma migrace, která podstatně ovlivní i letošní volby do Evropského parlamentu.
Průzkum veřejného mínění, který provedlo Pew Research Center v deseti zemích Evropské unie, ukazuje, že by se podle většiny jejich obyvatel měla lidem prchajícím před válkou a násilím poskytnout ochrana. Tento názor převažuje ve všech zemích včetně Polska, Itálie nebo Španělska. Opačného názoru jsou jen Maďaři.
Růst platů, nízká nezaměstnanost a opadnutí strachu z migrační krize pomáhají prodejům zájezdů.
