rozdělení mandátů 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu rozdělení mandátů 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Lákání voličů na nestraníky, jako jsou osobnosti veřejného života, úspěšní podnikatelé a také lékaři nebo učitelé, odzvonilo. Je to patrné ze schválených nebo připravovaných kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do sněmovny. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem - už v prosinci loňského roku. ÚS nicméně rozhodl o systému sněmovních voleb a rozdělování mandátů. Výsledek ale oznámí až ve středu.
Česko čeká hlasovací maraton. Až do roku 2027 se každý rok uskuteční volby. Teprve potom, pokud půjde vše podle plánu, nastanou „voličské prázdniny“. Jaké volby Česko čekají? Přehled voleb do roku 2030.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.
Volby do Poslanecké sněmovny se příští rok budou konat 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér. Zeman rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. V projevu Zeman strany vybídl, aby předložily jasné programy bez frází. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Soud na Slovensku uznal předsedu opoziční krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotlebu vinným z trestného činu v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou. Verdikt, který soud vynesl po více než sedmihodinové závěrečné řeči Kotleby, zatím není pravomocný. Kotleba poté oznámil, že se odvolá.V případě, že by se ale rozsudek potvrdil v další instanci, Kotlebovi by hrozil trest až čtyři roky a čtyři měsíce odnětí svobody, také by přišel o poslanecký mandát.
V nebývale napínavém souboji dvou velice vyrovnaných soupeřů zvítězil v polských prezidentských volbách Andrzej Duda, čímž získal svůj druhý prezidentský mandát. Není žádným tajemstvím, že Dudovy sympatie se upínají plně k vládnoucí straně Pravda a spravedlnost (PiS), tudíž se právem mnozí obávají, že jeho výhra znamená definitivní upevnění vládnoucí hegemonie. Polsko od roku 2015, kdy PiS vyhrála parlamentní volby, zažívá postupný demokratický „backsliding“ a Dudova výhra ho může potenciálně urychlit. ...
Pro vytváření spojenectví před soubojem o křesla v Poslanecké sněmovně v roce 2021 budou důležité výsledky letošních krajských voleb, říká bývalý šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Připomíná, že příští rok na jaře budou mít navíc lidovci další sjezd, kde znovu vyberou vedení. „Marian Jurečka vyhrál, ale nezískal drtivou většinu hlasů,“ říká.
