ruske nove zbrane - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu ruske nove zbrane, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Dobré ráno! Je 74. den v roce, svátek má Ida. V tento den před 56 lety se začalo se stavbou pražského metra. Konkrétně šlo o stanici Hlavní nádraží. Přečtěte si nejdůležitější zprávy posledních hodin.
S tím, jak se Rusku nedaří dosáhnout vítězství na ukrajinském bojišti, se prohlubují spekulace o budoucnosti prezidenta Vladimira Putina a osudu celé země. Média píšou o Putinově ztrátě kontaktu s realitou a neexistujícím plánu, jak z válečného průšvihu ven. Frustrované ruské elity se mezitím už více než rok snaží napravovat hospodářské škody, které divoké dobrodružství napáchalo. Ke slovu se tak dostávají mladí experti se západními zkušenostmi. Šanci cítí také představitelé opozice. Přesto hrozí, že Rusko...
Od začátku války na Ukrajině se Německo pere samo se sebou, zejména pak v dodávkách zbraní. Přece jen – Němci chtěli být národem, který už do války nepůjde. Otázku, zda posílat na Ukrajinu tanky a těžké zbraně, nebo ne, už vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze vyřešila kladně. Dodávky jsou ale pomalé, problém je i s municí. Do věci se nyní vložila zbrojovka Rheinmetall, jež chce přímo na Ukrajině postavit závod na výrobu bojových tanků Panther, které patří k nejmodernějším na světě.
Pozice Německa coby nepsaného lídra Evropy se ve světle války na Ukrajině už rok otřásá v základech. Zažité pořádky procházejí velkou změnou a liberální teorie mezinárodních vztahů je v troskách. O nových lídrech a novém uspořádání Evropy mluví v rozhovoru pro Info.cz analytik a výzkumný pracovník Benjamin Tallis. Popisuje mimo jiné teorii neo-idealismu a potřebu začít pracovat jinak s hodnotami, na kterých stojí Evropa – tak, aby evropské demokracie skutečně přinášely lepší život většímu okruhu lidí.
Ruská agrese na Ukrajině trvá přesně rok a odborníci nevidí šanci na brzký konec. V nejbližších týdnech se podle nich dá očekávat pokračování zvýšeného ruského tlaku ve snaze získat větší kontrolu nad Donbasem. Postupně by ale mohli iniciativu převzít Ukrajinci. Jejich úspěch přitom bude záviset na pokračování západní pomoci, a to nejen vojenské. Válka může podle oslovených trvat ještě dlouho a únava spojenců by se mohla stát hlavní zbraní Kremlu.
Pravice, levice. Tyhle ideologické boje šly stranou a zůstaly internetovým trollům. Vláda Petra Fialy (ODS) krátce po nástupu musela čelit bezprecedentní krizi v podobě ruské agrese vůči Ukrajině. Diktátor Vladimir Putin naznačoval, že tam by se nejspíše nezastavil. Pokukoval po Moldavsku, pobaltských státech, Kavkazu a Česko vnímal jako území, které by mělo být „historicky“ pod ruským vlivem.
Válka na Ukrajině se stala jedním z velkých témat nedávných prezidentských voleb v Česku. Silně přitom zarezonovala slova náčelníka generálního štábu Armády ČR generálmajora Karla Řehky o tom, kdy by bylo nutné mobilizovat. Prohlášení, byť vytržené z kontextu, vyvolalo vlnu kritiky. Jak tedy náčelník generálního štábu uvažuje o mobilizaci? Jak mají Češi k možnému nebezpečí válečného konfliktu přistupovat? To vysvětluje Karel Řehka ve své eseji pro magazín Reflex.
Jestli Kreml věřil, že budou evropské země v podpoře Ukrajiny rezervované kvůli své závislosti na ruských energetických zdrojích, pak zažívá hořké zimní zklamání. Starému kontinentu se daří částečně dobrovolně, částečně pod tlakem a také s nemalou dávkou štěstí zbavovat se uhlí, ropy, nafty i zemního plynu od agresora. Může se navíc těšit z toho, že ceny plynu po přechodném dramatickém růstu poklesly a dostaly se na úroveň před zimou 2021.
Nejviditelnější důsledek rok trvající ruské agrese pro českou armádu? Ozbrojené síly znatelně nabobtnají. Chystají se nákupy nových tanků, děl i nadzvukových letadel. Armáda by také měla posílit o další tisíce nových vojáků.
Ruský prezident Vladimir Putin se ve svém napjatě očekávaném projevu k federálnímu shromáždění soustředil hlavně na další obviňování Kyjeva a Západu. Zároveň se pokusil vystupňovat jadernou hrozbu oznámením, že Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Komentátoři podotýkají, že řeč v předvečer výročí invaze na Ukrajinu směřovala především k domácímu publiku, které marně doufá v optimistické zprávy z fronty.
