rychetský ústavní soud - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu rychetský ústavní soud, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se rozhodl ze své funkce odejít ke konci června kvůli „dlouhodobým atakům ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové“. Poslední kapkou byl podle něj „exces“ Benešové v souvislosti s vrbětickou kauzou, kdy oznámila, že na Zemana kvůli jeho veřejnému vystoupení podá kárnou žalobu. „To, že jsem nehlásil paní ministryni schůzky a neříkal jí o nich, svědčí jenom o tom, že jsem žádnou takovou povinnost neměl a nemám. Naopak by bylo asi špatné, kdybych ji žádal o ...
Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Na webu Hradu to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Je dobrým zvykem komentátora, že své publikum nejprve drobně pobaví a pak, samozřejmě v rámci možností a soustředěnosti své i publika, trochu vzdělá. Bude tomu tak i dnes.
Rozhodnutí Ústavního soudu o změně našeho volebního systému způsobilo poprask na politické scéně. Emoce jsou vypjaté na obou stranách a napětí by se dalo krájet. Více se dozvíte v Událostech Luďka Staňka z produkce internetové televize Mall.tv.
Je to verdikt zaštítěný celou institucí, na jeho podobě se shodla většina ústavních soudců. Přesto není od věci za ním vidět hlavně jednoho muže – Pavla Rychetského.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
V Česku nastalo ústavní dusno. Absolventi všech fakult Vysoké školy života se promptně přeškolili z docentů biatlonu a epidemiologie na PhD. v oboru ústavního práva. Přitom stačilo jen málo. Aby Ústavní soud zrušil podstatné části volebního zákona a de facto označil všechny sněmovní volby za posledních dvacet let za neústavní. Taková prkotina.
Přinejmenším je ten verdikt hodně nešťastný. A ve finále může způsobit přesný opak toho, co Ústavní soud – alespoň podle většinového oficiálního názoru – zamýšlel. Tedy zkvalitnit průběh voleb a zlepšit politické prostředí.
Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Vyplývá to ze zásahu Ústavního soudu, kterým zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," řekl k rozhodnutí předseda ÚS Rychetský.
Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do sněmovny. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem - už v prosinci loňského roku. ÚS nicméně rozhodl o systému sněmovních voleb a rozdělování mandátů. Výsledek ale oznámí až ve středu.
