sestavení vlády 2017 - vše o tématu

Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny – hlavní politická událost roku, která rozhodne o nové vládě – už nyní přitahují pozornost. A hned z několika důvodů. Po rozpadu Čtyřkoalice v roce 2001 a krachu spolupráce KDU-ČSL se Starosty a nezávislými před čtyřmi lety se strany od středu napravo vůbec poprvé dohodly. Zdá se že napevno.

Deset let bohatnou. Hravě se dostávají k dotacím z Evropské unie, získávají státní zakázky a účtují si za ně vyšší ceny, než nabízí konkurence. Jejich jmění narůstá a oni postupují na žebříčku nejbohatších Maďarů nezadržitelně vzhůru. Deset let se hřejí v přízni maďarského premiéra Viktora Orbána.

ODS usiluje ve spojení s lidovci a TOP 09 o to, aby příští rok sestavovala vládu. V nejbližších dnech představí trojkoalice své programové priority, s nimiž půjde do sněmovních voleb. „Stát se musí mnohem více starat o střední třídu. Když bude lidi méně otravovat a nechá jim víc peněz, ekonomika se oživí mnohem rychleji. Jsou to staré recepty, nic nového,” říká šéf občanských demokratů Petr Fiala.

V opozičních lavicích vznikají dva předvolební bloky pro sněmovní volby v příštím roce. Na jedné straně ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, na straně druhé začali vyjednávat o koalici Piráti a Starostové a nezávislí. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze upozorňuje, že strany čeká nejen těžké jednání o programu, ale i o personáliích. Potenciální vládu všech pěti stran si neumí představit. „Pokud přeci jen vyhraje hnutí ANO, tak si myslím, že vládu sestaví ANO s jedním z těch dvou bloků,“ domnívá se.

V Česku nadále platí stav nouze a jasné datum rozvolnění opatření proti šíření koronaviru zatím vláda nezveřejnila. Už první vlna má přitom vést k navýšení zadlužení vůči HDP na padesát procent. „Obávám se, že už nenávratně ztratíme pozici země s velmi nízkým veřejným zadlužením,“ říká bývalý viceguvernér centrální banky, dnes europoslanec Luděk Niedermayer.

Sněmovna stvrdila zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci tak přehlasovali senátní veto. Novela míří k podpisu prezidenta republiky. Opozice změnu zákona kritizovala, podle odpůrců je zbytečná.

Opoziční TOP 09 má novou předsedkyni. Dosavadního šéfa Jiřího Pospíšila nahradila jedna z nejvýraznějších tváří strany poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Hlavním úkolem pro ni bude udržet partaj ve sněmovně, čehož chce docílit spojenectvím s dalšími menšími stranami.