snížení socialniho pojisteni zamestnavatel - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu snížení socialniho pojisteni zamestnavatel, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Daňové přiznání v praxi nepodávají pouze OSVČ, ale mnohdy i zaměstnanci, studenti nebo penzisté. Termín pro odevzdání daňového přiznaní v roce 2021 ve standardní lhůtě je 1. dubna.
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Daňový balíček vzbuzuje kontroverze. Ve všech svých důsledcích nejen prodraží život Čechům, ale také promění pozici země na finanční mapě světa, varuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pro zahraniční investory se podle ní může stát Česko zemí, kde tempo růstu dluhů začne páchnout banánovou republikou, a za půjčku Česku si tak kapitál nechá patřičně zaplatit. „Byla pohřbena rozpočtově odpovědná země a zrodila se nová, v mnoha ohledech nezodpovědná,“ říká Horská.
Při zrušení superhrubé mzdy si zaměstnanci finančně polepší i o desetitisíce korun za rok, přestože budou mít stále stejně vysokou hrubou mzdu. Podívejte se na příklady – na grafice v naší galerii uvidíte, kolik ušetří konkrétní třeba učitel, hasič či záchranář.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne jako poslanec do úterka snížení daně z příjmů zaměstnancům na 15 procent. Pro lidi s vyššími příjmy chce sazbu 23 procent. O změně daňových sazeb se jedná v souvislosti s plánovaným zrušením superhrubé mzdy. Sněmovna má v úterý v druhém kole projednat vládní daňový balík na rok 2021.
Je jen málo politických kroků, které se dají dělat nerozvážně vzhledem k minulosti, současnosti a budoucnosti. A jen několik politiků, kteří to dokážou. Vláda a Hrad dokazují, že jsou i v tomto ohledu výjimeční. Příležitostí se jim stalo pokračování oblíbené ságy o rušení superhrubé mzdy a nápad na dvouletou „zkušební lhůtu“.
Věřitelé, jako jsou banky, pojišťovny, větší advokátní kanceláře nebo inkasní agentury, si oddychli. Prosazení takzvané teritoriality exekutorů, o jejichž přidělování k pohledávkám by rozhodovaly soudy, spadlo minimálně do sněmovních voleb v příštím roce pod stůl. Naopak menší dlužníky může zachování současného stavu, kdy si exekutory libovolně vybírají věřitelé, ještě více zasáhnout. Důvodem je očekávaný růst nezaměstnanosti.
Až osmdesát procent mzdy pro lidi, kteří částečně nepracují, automatický start vyplácení podpory bez rozhodnutí vlády nebo povinná rekvalifikace. To jsou některé z třecích ploch kurzarbeitu, který navrhuje šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Vznášejí je členové vlády za hnutí ANO, zástupci firem nebo odbory. Máláčová tvrdí, že kabinet se na podobě opatření pro udržení zaměstnanosti v dobách krize dnes dohodne.
Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně. Vyplývá to ze nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.
Zrušení superhrubé mzdy, jak se na tom dohodla vládní koalice, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně.
