sociální a zdravotní pojištění v roce 2020 - vše o tématu

Z důvodu epidemie koronaviru byly prominuty zálohy v minimální výši za období březen až srpen. Jak to bude dále s platbami měsíčních záloh?

Přes 1700 korun k měsíční průměrné mzdě lidem navíc, ale také desítky miliard korun výpadku pro státní rozpočet. Takové jsou nejzásadnější dopady daňových změn, které navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). Pokud návrh projde legislativou, po dvanácti letech zmizí dědictví z dob finanční krize v podobě superhrubé mzdy. Babišův návrh podporuje opoziční ODS, jen zčásti přijatelná je naopak pro vládní sociální demokracii. 

Od příštího roku budou moci OSVČ s ročním příjmem do 800 tisíc korun platit paušální daň, a tím si výrazně snížit daňovou administrativu, respektive daňově ušetřit. Jak bude paušální daň pro živnostníky fungovat?

Daň, sociální a zdravotní pojištění v jedné platbě. To má od příštího roku zavést paušální daň pro živnostníky, kterou v pondělí projedná vláda. Úleva pro podnikatele s příjmy do jednoho milionu ročně, která vyjde státní kasu na 300 milionů korun, vítá i část opozice. Naopak někteří ekonomové a odboráři varují před prohloubením rozdílů v odvodech zaměstnanců a živnostníků.  

Za většinu zaměstnanců plní daňové povinnosti zaměstnavatel, pro osoby samostatně výdělečně činné jsou však daně, resp. odevzdání daňového přiznání jedním ze základních úkolů.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nebyla od počátku krize vidět tolik jako premiér a další ministři, teď na ní ale závisí záchrana tuzemského cestovního ruchu. Podpořit jej chce například dotovanými poukázkami na dovolenou. „Měli bychom jet na dovolenou v Česku a podpořit naše hoteliéry, restaurace a služby. Všem těmto podnikatelům jsme to z minuty na minutu vypnuli,“ říká.

... v Praze 5 a 13. V médiích..., ale i kandidatura v podzimních senátních volbách... nemocnice v Motole Miloslav Ludvík je v jednom...

Veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí (MF).