sonda voyager - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu sonda voyager, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
... roku 1990, když sonda Voyager 1 ukončila své...
Sonda detekuje ve svém okolí zvýšenou četnost nabitých částic, stejně jako její dvojče před šesti lety. Podle astronomů jde o potvrzení, že se blíží do bodu, kdy opustí Sluneční soustavu.
Daleko za Plutem, hluboko v oblasti Kuiperova pásu, narazila sonda New Horizons na důkazy toho, čemu astronomové říkají „okraj soustavy“, takzvanou vodíkovou stěnu – předěl mezi sluneční soustavou a vnitřním prostorem Galaxie. O možné existenci vodíkové stěny začali vědci uvažovat v okamžiku, kdy jim sondy Voyager 1 a 2 dodaly data o zvláštně silném šumu na pozadí takzvané Lymanovy ultrafialové série.
Nic netrvá věčně. A platí to i pro největší známou bouři ve Sluneční soustavě – tzv. Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot, GRS), jejíž snímky fascinují lidi po celém světě.
NASA zveřejnila zajímavý článek o filmech, televizních pořadech, seriálech atd., které mají nějakou souvislost se sondami Voyager. Ty oslavily již 40. výročí svého vypuštění.
Cressida je maličký tmavý měsíc planety Uran, jehož osud je zřejmě zpečetěn. Podle astronomů se během pouhého milionu let srazí s dalším z malých Uranových měsíců, Desdemonou. A nebude to jediná srážka na oběžné dráze Uranu.
V neděli 20. srpna uplynou čtyři dekády od startu mise sondy Voyager 2. Ta mimo jiné jako jediná v historii lidstva v průběhu své mise navštívila orbity hned čtyř planet. Dva týdny poté, 5. září, oslaví stejné výročí sonda Voyager 1, která je aktuálně jediným fungujícím lidským výtvorem, který překonal hranice Sluneční soustavy.
Slunce bychom mohli použít jako gravitační čočku. S podobnou čočkou by bylo možné pozorovat detaily na povrchu vzdálených exoplanet. Dalekohled bychom museli poslat nejméně 550x dál, než obíhá Země okolo Slunce. Gravitační mikročočky již dnes slouží k detekci exoplanet.
Zpráva o smrti americké rokenrolové legendy Chucka Berryho vyvolala záplavu reakcí a vzpomínek na sociálních sítích.
Na kontakt s „ufony“ ještě nejsme připraveni a mohlo by nás to stát nejen svobodu, ale dost možná i samu existenci, míní geniální britský vědec Stephen Hawking. Možné následky kontaktu lidstva s vesmírnou civilizací přirovnává k prvním kontaktům Španělů s jihoamerickými indiány, kteří dopadli hodně špatně.