sonda voyager 2 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu sonda voyager 2, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Psal se 14. únor roku 1990, když sonda Voyager 1 ukončila své kamerové spojení se Zemí. Jen několik chvil předtím však aparát, který svou pouť vesmírem zahájil v roce 1977, stačil vyfotit svou poslední slavnou fotografii. Na ní je zachycena Země ze vzdálenosti 6,1 miliardy kilometrů. NASA nyní snímek k jeho třicátým narozeninám vyčistila a vyretušovala. Fotografie nazvaná „Bledě modrá tečka“ tak získala nový ráz. (Ve fotogalerii pak naleznete další známé snímky Země z vesmíru)
Sonda detekuje ve svém okolí zvýšenou četnost nabitých částic, stejně jako její dvojče před šesti lety. Podle astronomů jde o potvrzení, že se blíží do bodu, kdy opustí Sluneční soustavu.
Daleko za Plutem, hluboko v oblasti Kuiperova pásu, narazila sonda New Horizons na důkazy toho, čemu astronomové říkají „okraj soustavy“, takzvanou vodíkovou stěnu – předěl mezi sluneční soustavou a vnitřním prostorem Galaxie. O možné existenci vodíkové stěny začali vědci uvažovat v okamžiku, kdy jim sondy Voyager 1 a 2 dodaly data o zvláštně silném šumu na pozadí takzvané Lymanovy ultrafialové série.
Nic netrvá věčně. A platí to i pro největší známou bouři ve Sluneční soustavě – tzv. Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot, GRS), jejíž snímky fascinují lidi po celém světě.
Cressida je maličký tmavý měsíc planety Uran, jehož osud je zřejmě zpečetěn. Podle astronomů se během pouhého milionu let srazí s dalším z malých Uranových měsíců, Desdemonou. A nebude to jediná srážka na oběžné dráze Uranu.
V neděli 20. srpna uplynou čtyři dekády od startu mise sondy Voyager 2. Ta mimo jiné jako jediná v historii lidstva v průběhu své mise navštívila orbity hned čtyř planet. Dva týdny poté, 5. září, oslaví stejné výročí sonda Voyager 1, která je aktuálně jediným fungujícím lidským výtvorem, který překonal hranice Sluneční soustavy.
Na kontakt s „ufony“ ještě nejsme připraveni a mohlo by nás to stát nejen svobodu, ale dost možná i samu existenci, míní geniální britský vědec Stephen Hawking. Možné následky kontaktu lidstva s vesmírnou civilizací přirovnává k prvním kontaktům Španělů s jihoamerickými indiány, kteří dopadli hodně špatně.
Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking dnes v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu. Předpokladem je, že zařízení poletí jednou pětinou rychlosti světla, což teoreticky umožňuje takzvané solární plachtění. Milner do výzkumu přislíbil vložit 100 milionů dolarů (takřka 2,4 miliardy korun).
Vedení amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) oficiálně potvrdilo záměr agentury vypravit robotické průzkumné zařízení vstříc Europě, šestému měsíci obíhajícímu Jupiter. Ledový měsíc podle astrobiologů nabízí největší šanci na nalezení mimozemského života ve Sluneční soustavě a lidstvo prý nyní konečně disponuje technologií, kterou by mohlo ke zmrzlému měsíci vyslat.
Jaký zvuk asi mají data přes šestatřicet let putujících vesmírných sond Voyager 1 a Voyager 2? Takovou otázku si před půl rokem položil Domenico Vicinanza, jeden z projektových manažerů pracujících ve středisku Géant – Evropské vysokorychlostní datové sítě. Domenico je totiž krom fyzika také vášnivý muzikant a hlavně jeden z pracovníků, který má v Géantu na starosti popularizaci vědeckých objevů a získaných dat.
