současné preference politických stran 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu současné preference politických stran 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Stejný příběh jako před pěti lety. Ve druhém kole francouzských prezidentských voleb se spolu opět setkají Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Šéfka krajné pravicové strany Národní sdružení v roce 2017 se současným prezidentem drtivě prohrála, ale letos je souboj daleko vyrovnanější. Le Penová ztrácí na soupeře necelých pět procentních bodů.
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku ...
Předseda Pirátů Ivan Bartoš má několik posledních dnů na to, aby Čechy přesvědčil, že právě on bude lepším premiérem než Andrej Babiš nebo Petr Fiala. V posledních měsících se mu to příliš nedařilo - klesly preference koalice Pirátů a Starostů i samotná Bartošova obliba u voličů. Příčinou je podle šéfa Pirátů také antipirátská kampaň premiéra Babiše. „To, že mě někdo natírá za program, to je v pohodě, ale že vám volají lidé a bojí se, že přijdou o barák, to je strašné,“ říká Bartoš.
Média se už několik měsíců plní průzkumy, které ukazují volební preference. Na podzim, konkrétně 8. a 9. října, se totiž budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Průzkumům, které sledují, kdo by letos mohl vyhrát volby, se věnují agentury jako Data Collect, Kantar CZ, Median nebo STEM. O první příčku u většiny průzkumů v tuto chvíli bojují koalice Pirátů a STAN, koalice SPOLU a hnutí ANO.
Jestli někomu opravdu opoziční koalice pomohly, jsou to Starostové a nezávislí. Jejich předseda Vít Rakušan přiznává, že bez spojení s Piráty by zdaleka tolik neposílili. Šéf STAN také odhalil případnou povolební strategii obou koalic v případě, že získají ve volbách sněmovní většinu. „Jsme připraveni neschválit rozpočet a jít do rozpočtového provizoria. Bude tu vláda nejen bez důvěry, ale i bez rozpočtu,“ tvrdí ostře Rakušan.
Odpůrci současné vlády Andreje Babiše (ANO) v neděli odpoledne protestovali na Václavském náměstí v Praze. Spolek Milion chvilek hned na počátku demonstrace vystavil kabinetu symbolický účet. Na účtenku v nadživotní velikosti sepsal všechny problémy a kauzy Babišovy politiky. Zahájil také kampaň na podporu demokratických koalic ve volbách. Podle policie se protestu v centru Prahy zúčastnilo kolem 5000 lidí. Poklidná demonstrace trvala hodinu a půl.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček věří, že se Česko i svět letos začnou vracet k životu jako před pandemií koronaviru. Za prvořadý považuje restart tuzemské ekonomiky a hledání obchodních příležitostí v Asii a v Severní Americe. „Jakkoli je dobře, že jsme provázáni s evropskými trhy, chceme diverzifikovat spolupráci se státy, kde máme velký potenciál do budoucna, a to nejen v obchodu, ale i ve vědě,“ říká.
Dnes začne již dvakrát odložený sjezd německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), který se kvůli pandemii poprvé v historii uskuteční v digitální formě. V jeho závěru si více než tisícovka delegátů zvolí nového předsedu. Ten nahradí ve vedení strany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Co je však ještě důležitější, zajistí si velmi silnou pozici pro podzimní kandidaturu na německého spolkového kancléře po Angele Merkelové. Vítěz sobotního hlasování tak už za několik měsíců může stanout také v čele největší ...
