současné ruské zbraně - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu současné ruské zbraně, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Desítky let trvající konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach se po bouřlivých událostech několika posledních hodin zjevně chýlí ke konci. Namísto diplomacie však tentokrát slaví úspěch hrubá síla a je velkou otázkou, zda si nečinně přihlížející okolní svět právě nezadělává na závažné problémy do budoucna. Rozuzlení sporu o malé území na Kavkazu je také další ukázkou rychle se měnící geopolitické situace.
Zdaleka nejen válka na Ukrajině je tématem začínajícího Valného shromáždění OSN v New Yorku. Seznam krizí, kterým se mají světoví lídři věnovat, zahrnuje masivní povodně v Libyi, sérii převratů v Africe, ekonomické rozpory globálního Severu a i všudypřítomné téma klimatické krize. Zároveň se může zdát, že mnozí aktéři už řešení od nejvyššího orgánu OSN ani neočekávají. Zasedání se účastní jediný z lídrů stálých členů rady bezpečnosti OSN – americký prezident Joe Biden. Za Česko se Valného shromáždění ...
„Stryj má do budoucna obrovský byznysový potenciál,“ je přesvědčený Andrij Stasiv, místostarosta zhruba šedesátitisícového města na západní Ukrajině. Na starosti má hospodářský rozvoj regionu, ve kterém žije více než sto tisíc obyvatel. Podle něj by se západní firmy včetně českých neměly bát vstoupit na ukrajinský trh. „Když si u nás otevřete továrnu, pomůžete nám zastavit ruské agresory,“ říká Stasiv v rozhovoru, který vznikl v rámci reportážní cesty e15 na Ukrajinu.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Jurij Karpinskyj řídí společně s otcem a bratrem skupinu Ekran, která působí v západoukrajinském městě Stryj. Až do loňského roku zaměstnávala stovky lidí. Pak ale začala ruská invaze, jež otřásla jejich podnikáním i soukromým životem. Jaké je dělat byznys uprostřed války a za jakých podmínek si dokáže představit uzavření míru s Ruskem, říká ukrajinský podnikatel v rozhovoru s e15.
Z války na Ukrajině, která začala ve čtvrtek 24. února 2022, se stává vleklý konflikt. Bojuje se především na jihu a východě Ukrajiny. Dějištěm krvavé bitvy se stal Bachmut, ekologickou katastrofou znamená zničení Kachovské přehrady. Probíhá dlouho připravovaná ukrajinská protiofenziva, podle posledních zpráv Ukrajina postupuje na jihu, kde se armádě podařilo prolomit takzvanou Surovikinovu linii.
Jedním z aspektů ruské agrese na Ukrajině je i zábor velkého množství zdrojů nerostného bohatství. Kyjev má smůlu, že se velká část nalezišť železné rudy, uhlí či lithia nachází v ruském sousedství. Tedy v částech země, které Moskva přes ukrajinskou protiofenzivní snahu stále ovládá. Ukrajina tak hospodářsky strádá, zatímco Rusko získalo dodatečné suroviny, které může využít i pro výrobu zbraní.
V úterý proběhla ve Varšavě velká vojenská přehlídka, ve které Poláci demonstrovali svoji vojenskou sílu, moderní, rychle rostoucí armádu, a především své odhodlání nenechat se zastrašit Ruskem a Běloruskem v souvislosti s válkou na Ukrajině. Stalo se tak u příležitosti oslav sto třetího výročí bitvy u Varšavy, zvaného rovněž „zázrak na Visle“ z roku 1920, kdy se polským jednotkám podařilo odrazit a zahnat na útěk jednotky Rudé armády, hrozící útokem na jejich hlavní město.
Válka na Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Země na starém kontinentu se cítí ohrožené a masivně investují do svých armád. Důležitou roli ve výzbroji jednotlivých států hrají stíhačky. Na jaké letouny evropské země spoléhají a které se rozhodla zvolit Česká republika?
Evropská unie by měla podstatně navýšit fond, z něhož financuje zbraně poskytované členskými zeměmi Ukrajině. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Bruselský web Politico s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že by mělo jít až o 20 miliard eur (475 miliard korun). Peníze by měly být určené na období příštích čtyř let a členské státy by se na jejich uvolnění měly shodnout do podzimu.
