státní zaměstnanci zvýšení platů - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu státní zaměstnanci zvýšení platů, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Z hlediska experta pohybujícího se v oblasti lidských zdrojů je klíčovým bodem konsolidačního balíčku návrh na omezení daňového osvobození takzvaných zaměstnaneckých benefitů. Jde o jednu z největších daňových změn ovlivňujících trh práce za poslední roky. Benefity mají pro český pracovní trh svůj význam a jsou oceňovány všemi jeho aktéry. Vláda by měla nové nastavení parametrů pečlivě zvážit, aby roky budovaný systém zůstal stále funkčním, změně navzdory.
Očekávané šetření se při přípravě rozpočtu na příští rok tak nějak vytratilo. Z plánovaného snížení deficitu je polovina a je otázka, zda to nebude mnohem horší, protože některé koaliční strany se dožadují „odvahy se více zadlužit“. A v letošním roce jim to z jakýchsi nepochopitelných důvodů i poměrně hladce prochází. O čerstvém návrhu ministerstva financí se totiž bude ještě diskutovat ve vládě a debata to bude hodně ostrá. Už na počátku prázdnin navíc premiér Petr Fiala konstatoval, že příprava rozpočtu...
Tlak na snižování schodků státního rozpočtu nutí vládu, aby začala alespoň zčásti zeštíhlovat úřady, jak slíbila ve svém programovém prohlášení. Hlavně příští rok budou ministři škrtat stovky tabulkových míst a slučovat agendy, aby srazili výdaje na platy a provoz. K redukci počtu úředníků o 13 procent, o níž lídři ODS, lidovců a TOP 09 hovořili před volbami do Poslanecké sněmovny, však bude mít kabinet stále daleko.
K vyrovnanému, nebo alespoň mírně schodkovému hospodaření bude mít Česko i v příštích letech daleko. Vedle stamiliard korun na důchody zatíží státní rozpočet další dvě objemná břemena. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se výrazně prodraží obsluha státního dluhu. Zároveň stoupnou výdaje na armádu na minimum požadované NATO ve výši dvou procent HDP. Celkem to jen příští rok bude téměř 150 miliard korun.
Strany vládní koalice se shodly na úpravách a doplnění konsolidačního balíčku. Pozměňovací návrh společně předloží na plenární schůzi Poslanecké sněmovny začátkem září. Objem konsolidace by měl podle Ministerstva financí i po změnách zůstat v zásadě stejný. Vláda upravila například výnos obcí z daně z nemovitosti nebo zaměstnanecké benefity. Noviny chce přesunout do nižší 12% sazby DPH. Ozdravný balíček má letos podle květnového prohlášení vlády do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun ...
Druhá masivní vlna desítek tisíc žadatelů o odchod na předčasný odpočinek zvýší dosud odhadovaný schodek takzvaného důchodového účtu. Podle ministerstva financí bude v prvním průběžném pilíři, na němž stojí výplata všech penzí, v prosinci chybět téměř osm desítek miliard. V tak hlubokém propadu systém zatím nikdy nebyl, historicky největší deficit za pandemický rok 2020 byl poloviční.
Bankroty a krachy. Čekalo se, že to přijde, ale čekalo se to už mnohem dříve. Německá ekonomika totiž už skoro rok stagnuje, v posledním půlroce už klesá, a to mezi čtvrtletími i meziročně. V prvním čtvrtletí letošního roku to bylo minus 0,3 procenta. V Německu se už dlouho mluví o ekonomické recesi, která se snad zlomí až nyní, v půli roku. Zatím recese nebyla tolik vidět. Na trhu se to začalo projevovat naplno teprve v posledních měsících.
Odborníci i opozice už několik měsíců varují před podhodnoceným schodkem státního rozpočtu na letošek ve výši 295 miliard korun, který si odklepla vláda Spolu a STAN s Piráty. Na slova kritiků začíná docházet. V květnu přesáhl deficit rekordních 271 miliard, a začátkem měsíce uzákoněný strop dokonce překonal. Například 8. června podle ministerstva financí dosáhl 296 miliard, pak zase o několik miliard klesl.
Vedle konsolidačního balíčku přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s dalšími návrhy na škrty, mezi které spadá i plošné snížení platů ve veřejném sektoru o čtyři procenta. To ale podle europoslance a bývalého centrálního bankéře Luďka Niedermayera (TOP 09) není správná cesta v době, kdy reálné mzdy výrazně klesají. Úspory by hledal jinde. „Určitě máme příliš mnoho různých institucí, rozpočtových organizací, některé by se daly zrušit bez náhrady, jiné by se daly pospojovat,“ vysvětluje Niedermayer.
Loňské útoky na plynovody Nord Stream a letošní narušení internetových kabelů u Tchaj-wanu se staly pro Západ budíčkem. Ukázaly, že časy, kdy mohly země bez obav budovat infrastrukturu v odlehlých koutech moří, jsou nenávratně pryč. Evropa a Spojené státy tak řeší, jak chránit své těžební plošiny, větrné turbíny, potrubí a kabely nejen před sabotážemi, ale i špionáží. Washington odřezává Peking od internetového byznysu a hovoří se o vzniku podmořské železné opony.
