státní zaměstnanci zvýšení platů 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu státní zaměstnanci zvýšení platů 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
Bez finančních prostředků naspořených v minulých letech a tučné injekce od vlády by české zdravotnictví kvůli dopadům koronakrize už zřejmě bojovalo o život. Obavy má i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je ze sedmi tuzemských zdravotních pojišťoven největší a její služby využívají zhruba dvě třetiny občanů.
Pod nejvýše postaveným mužem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem se kýve křeslo. Nechal se přednostně očkovat proti koronaviru, ale k rezignaci důvod nevidí. Chce počkat na rozhodnutí správní rady, která bude jednat v pondělí a bude se zabývat i hospodařením pojišťovny. Za loňský rok se propadne do ztráty, ovšem zatím ji vykryje z naspořených 34 miliard korun. „Od roku 2014 jsme vytvářeli rezervy. Od začátku jsem říkal, že jsou určeny pro hubená léta, a to jsem nic netušil o nemoci COVID-19,“ ...
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Nově počítaná dovolená, vznik takzvaného sdíleného pracovního místa, snížený odpočet úroků z hypotéky nebo odlišně uplatňovaná DPH u nájmů. To jsou některé z novinek v pracovním, obchodním a v daňovém právu, které začínají platit od ledna 2021. Změny stručně komentují daňoví experti ze společnosti PwC Česká republika a advokáti z PwC Legal.
V rodině Lichtenštejnů má Max, prostřední ze tří bratrů, na starosti skupinu LGT Group. Starší Alois je dědičným princem, mladší Constantin pečuje o nadace, nemovitosti, vinohrady a umělecké sbírky. „S rozdělením úkolů v rámci rodiny jsem naprosto spokojený. Té práci se věnuji od roku 2006, mám zkušenosti, dohlížím na aktivity v oblasti private equity a rozvíjet byznys mě baví,” říká v exkluzivním rozhovoru pro deník E15 princ Max z Lichtenštejna.
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků je za růstem mezd oživení ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat.
Úředníků, učitelů, policistů a dalších státních zaměstnanců přibude i napřesrok. Z nynějších 475,4 tisíce lidí se státní správa rozroste o téměř sedm tisíc nových míst. Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje na všechny tyto své pracovníky vynaložit 239,9 miliardy korun. Oproti letošku to má být o 12,8 miliardy více. Kritizuje to opozice, analytici i Nejvyšší kontrolní úřad. Do finančního plánu nejsou zahrnuti zdravotníci, kteří jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění.
Navzdory propadu daňových příjmů nebo sociálního pojištění kvůli koronavirové nákaze o desítky miliard korun plánuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pouze mizivé škrty. Výdaje hodlá naopak zatížit přibližně pěti miliardami korun dalším zvýšením počtu státních zaměstnanců o téměř sedm tisíc lidí.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se na úterní schůzce nedohodly na podobě rozpočtu resortu práce na příští rok. Důvodem jsou podle šéfky státní pokladny hlavně výdaje na sociální služby a na přídavek na děti. Ministerstvo práce na ně požaduje navíc kolem 7,5 miliardy. Jednání budou pokračovat ještě tento týden.