strany kandidující do voleb 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu strany kandidující do voleb 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Slovensko na podzim čekají předčasné parlamentní volby, ve kterých se budou o přízeň voličů ucházet dobře známé i nově vzniklé politické subjekty. Ty zatím poslední v roce 2020 vyhrálo hnutí OĽaNO a premiérem se stal Igor Matovič. Jeho preference ovšem prudce klesly a do rolí favoritů se stavějí jiní kandidáti. Kdo se o post premiéra uchází a co říkají aktuální volební průzkumy?
Účetní v politických stranách, které uspěly v loňských sněmovních volbách, se pořádně zapotili. Zákonnému výdajovému stropu na sněmovní kampaň ve výši devadesáti milionů korun se těsně přiblížila koalice Spolu, hnutí ANO i uskupení Pirátů a STAN, v jednom případě dokonce zbývaly do limitu jen stovky tisíc korun. Zatímco těmto stranám se investice do drahé kampaně vyplatila, neúspěšné levicové strany musejí šetřit.
Volby do Poslanecké sněmovny začaly v pátek 8. a pokračovaly v sobotu 9. října. Poslední voliči mohli vhodit svůj hlas do volební urny ve 14 hodin v sobotu. Do Sněmovny se volilo ve 14 volebních krajích, kde se vybríralo celkem 200 poslanců na čtyři roky. Letošní volby vyhrála koalice Spolu, která nad hnutím ANO vyhrála o 0,67 procenta. Třetí místo připadlo koalici Pirátů a STAN. Obě dvě koalice hned v sobotu po vyhlášení výsledků podepsaly memorandum, že jedině spolu sestaví vládu. Společně mají většinu ...
Volby do Poslanecké sněmovny se konají 8. a 9. října. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Prezident rozhodnutí vyhlásit volby na začátek října zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň, nejzazší jeho rozhodnutí mohlo přijít až v červenci. Předvolební boj jde do finiše. Poslední sněmovní volby se konaly 20. a 21. října 2017.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš má několik posledních dnů na to, aby Čechy přesvědčil, že právě on bude lepším premiérem než Andrej Babiš nebo Petr Fiala. V posledních měsících se mu to příliš nedařilo - klesly preference koalice Pirátů a Starostů i samotná Bartošova obliba u voličů. Příčinou je podle šéfa Pirátů také antipirátská kampaň premiéra Babiše. „To, že mě někdo natírá za program, to je v pohodě, ale že vám volají lidé a bojí se, že přijdou o barák, to je strašné,“ říká Bartoš.
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal volební novelu, která zavádí nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty a nižší kvora ke vstupu volebních koalic do sněmovny. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Sněmovní volby jsou za rohem a kandidující strany dostávají první milionové dary od vlivných sponzorů. Na konci března otevřel peněženku i bývalý senátor a majitel skupiny Synot Ivo Valenta. Milion korun poslal Soukromníkům, za které dlouhodobě kandiduje, a stejnou částku od něj získala i Trikolóra. Valenta od roku 2015 daroval různým parlamentním i neparlamentním stranám dohromady více než 69 milionů korun. Je tak nejštědřejším sponzorem českých politických stran od devadesátých let.
Sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který opět zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než dosud. Mandáty se budou přidělovat automaticky bez možnosti povolebního zásahu stran. Volebním koalicím bude stačit pro vstup do dolní komory méně hlasů než v minulosti. Změny, na nichž se poslanecké frakce většinově předem shodly, nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.
Osm měsíců před soubojem o Poslaneckou sněmovnu a šest měsíců před uzavřením kandidátek začne Česko hledat cestu z politické krize. Ústavní soud vedený Pavlem Rychetským už podruhé po zrušení voleb v roce 2009 ovlivnil střet stran a hnutí. Vymazal některé pasáže volebního zákona, které znevýhodňovaly malé subjekty vůči velkým. Sněmovna i Senát se v krátkém čase musejí dohodnout na nových paragrafech. Jinak riskují ústavní chaos.
Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Vyplývá to ze zásahu Ústavního soudu, kterým zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," řekl k rozhodnutí předseda ÚS Rychetský.