temná hmota - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu temná hmota, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Fyzikům pracujícím na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) se v uplynulých dnech podařilo poprvé urychlit celý atom. Experiment by jakožto potvrzení konceptu měl vést k přípravě nové série pokusů pod kódovým označením Gamma Factory. V jejich rámci by se v budoucnu z LHC měla stát „továrna“ na gama záření, za jehož pomoci by při specifických podmínkách mohly vznikat masivní částice, dost možná i temná hmota.
Mléčná dráha vlastní „hejno“ malých galaxií, které kolem ní obíhají. Některé z nich jsou tak malé a září tak slabě, že doposud unikaly naší pozornosti. Právě tohle platí i pro nově objevenou trpasličí galaxii Hydrus 1.
Astronomům se podařil další husarský kousek – pomocí zařízení zvaného Dragonfly Telescope Array objevili galaxii, v níž se nevyskytuje téměř žádná temná hmota. Tedy takovou, která by vlastně ani neměla existovat. Jenže jí je to úplně jedno.
Spisovatel Blake Crouch pojal svou šestnáctou knihu jinak než ty předchozí. Během své třináctileté autorské kariéry se milostné lince vyhýbal, to se ale v thrilleru Temná hmota mění.
Nejcitlivější detektor temné hmoty po prvním měsíci chodu nic nenašel. Vědce ale nezklamal.
Nová studie, která byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, zpochybňuje existenci takzvané temné energie. Ta by přitom podle určitých odhadů měla tvořit až 68 procent vesmíru.
Server WikiLeaks zveřejnil další dokumenty, které se týkají vládních organizací. Ten poslední s názvem Dark Matter (temná hmota) poukazuje na možnost sledování přenosných zařízení americké firmy Apple vládní agenturou CIA.
Teoretickou fyzikou, obzvláště pak teorií strun, se zabývá velká komunita lidí. Mnozí však spíše dotvářejí dřívější postuláty a poznatky. Petru Hořavovi se však podařil opak. Do teorie strun přispěl se dvěma významnými teoriemi, které jsou nyní již běžně citovanými a přijímanými.
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) uvedli do nepřetržitého provozu největší urychlovač částic na světě LHC, srážky svazků částic o extrémních energetických hodnotách tak v něm budou probíhat 24 hodin denně po několik příštích let. Zařízení, které má pomoci pochopit záhady kolem temné hmoty ve vesmíru, oproti první etapě provozu téměř zdvojnásobilo energii, při níž srážky probíhají.
Šest týdnů od opětovného spuštění po modernizační a údržbové přestávce zaznamenal největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě nový rekord. V noci na dnešek se v zařízení na hranici Švýcarska a Francie v areálu Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) podařilo uskutečnit srážky částic o síle 13 teraelektronvoltů (TeV), což je zhruba dvojnásobek dřívějšího výkonu LHC.
