těžba ropy v kanadě - vše o tématu

Skupina velkých světových ekonomik G7 chce do 5. prosince zavést cenový strop na ruskou ropu. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoký představitel G7, který si nepřál být jmenován. Dodal, že G7 se tak chce časově sladit s kroky Evropské unie. Ta se už dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Když se německá vládní koalice v prosinci ujímala vlády, jistě nečekala, že její hlavní prací bude krizový management. Zejména superministr a jeden z lídrů Zelených Robert Habeck, který vede německé hospodářství a zároveň se stará o jeho klimatickou ohleduplnost, by ani v nejhorším snu nepomyslel na to, že právě on bude chtít znovu uvést do provozu uhelné elektrárny. Válka na Ukrajině a Putinův energetický nátlak ale změnily i část strategického myšlení německé vlády a jejích lídrů.

Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

Evropský plán „RePowerEU“, poprvé představený veřejnosti na začátku března v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině, zmiňuje řadu řešení k zajištění energetické nezávislosti kontinentu, především pak rychlého odbourání závislosti na ruském plynu: vítr, solární fotovoltaika, zelený vodík, tepelná čerpadla, úspory energie, diverzifikace dodávek prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG), bioplyn. Úloha jaderné energie, která dnes dodává čtvrtinu elektřiny EU a víc než polovinu té nízkoemisní, nebyla ani...

Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelům Evropské unie to dnes podle agentury Reuters sdělila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Začal boj o poslední ještě nevytěžené bitcoiny, který bude patrně nelítostnější než kdy v minulosti. Před pár dny těžaři vydolovali virtuální minci s pořadovým číslem 19 milionů. Jejich motivace k získání zbývajících dvou milionů virtuálních mincí zůstává navzdory zdražujícím energiím vysoká. Výpočetní výkon používaný k dolování kryptoměny dosahuje rekordních hodnot. Rozmach kryptotěžby ale podle skeptických hlasů nezůstane v době hrozící energetické krize bez politické odezvy.

Snížit emise skleníkových plynů během osmi let o více než polovinu oproti hodnotám z roku 1990 a v roce 2030 zakázat prodej nových aut se spalovacím motorem. Tak znějí ambiciózní plány Evropské komise v podobě Green Dealu, které ale v některých členských státech budí pochyby o realizovatelnosti. Konkrétně Česko může v zelených plánech vypadat jako černá skvrna, neboť platí za největšího producenta oxidu uhličitého na hlavu ve střední Evropě. Podrobnosti najdete v interaktivní infografice deníku E15.

Cena bitcoinu má k historickému maximu dost daleko, což ale neplatí o zájmu těžařů o dolování kryptoměny, zvláště pak ve Spojených státech. Do tamního miningu investuje i podnikatel českého původu Jan Vaňhara, nyní John Vanhara. „Je to mimořádně dynamické podnikání, které se mění každých pár měsíců a ve kterém mají informace nesmírnou hodnotu. Úplně nový, paralelní svět,“ říká byznysmen v rozhovoru pro deník E15. „Pro mě bylo obrovské prozření, když se během covidu zavřela ekonomika a tiskly se peníze ve ...