turecký palác - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu turecký palác, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Tureckým prezidentem byl v neděli na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. „Řešení problémů způsobených zvýšením cen v důsledku inflace a kompenzace ztrát blahobytu je nejnaléhavější otázkou procesu, který nás čeká," řekl Erdogan po zvolení svým příznivcům ve svém paláci v Ankaře.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se v neděli večer prohlásil za vítěze druhého kola prezidentských voleb a poděkoval voličům za to, že mu svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let. Jeho vítězství již potvrdila i ústřední volební komise. Erdoğanovi, který získal 52,1 procenta hlasů a porazil tak lídra opozice Kemala Kiliçdaroğlua, už poblahopřáli katarský emír Tamim bin Hamad Sání, ruský prezident Vladimir Putin, prezident Francie Emmanuel Macron či maďarský premiér Viktor Orbán.
Turci budou muset za dva týdny opět k volebním urnám. Stávající prezident Recep Tayyip Erdoğan v prvním kole hlasování jen těsně nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Jeho vyzyvatel, kandidát sjednocené opozice Kemal Kiliçdaroğlu, půjde do druhého kola se ziskem 44,9 procenta hlasů.
Také rok 2023 bude nabitý řadou významných zpráv, které ovlivní mezinárodní trhy. Redakce E15.cz vybrala deset nejzajímavějších zahraničních událostí, které by vám v příštím roce neměly uniknout.
Pozornost médií se opět více upírá na to, zda Turecko i přes odpor USA podnikne novou pozemní invazi do severní Sýrie, aby oslabilo či rozvrátilo tamní kurdské síly a autonomii. A také k otázce, kdy a za jakou cenu přestane blokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Zásadnější otázkou nadcházejících měsíců je však něco jiného.
INFO.cz | Současná situace ukazuje, jak přínosné je pro současné Turecko jeho členství v NATO. I když jej se Západem pojí stále méně zájmů a „nedrží basu“ vůči Rusku, není v izolaci. A svým blokováním rozšíření o Finsko a Švédsko si vymůže nějaký ten ústupek. Na rozdíl od vztahů k dosavadním regionálním rivalům jako jsou Saúdové, Egypt či Emiráty, s nimiž se ekonomicky slábnoucí Turecko usmiřuje ústupky ze své dosavadní politiky, vůči Západu opět jednou jedná sebevědomě z pozice toho, kdo něco tvrdě ...
Zahraniční aktivity prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vzbuzují už delší dobu podezření, že buduje jakousi obdobu osmanské říše. V poslední době jeho snažení o rozšíření vlivu Ankary nabralo na intenzitě, což se projevilo zejména v konfliktu o Náhorní Karabach a ve sporech o těžbu nerostných surovin ve vodách Středozemního moře. Čím je však turecký vládce ambicióznější, tím více nepřátel si vytváří.
Česká republika zvýší svůj příspěvek do rozpočtu Severoatlantické aliance. Nově by do společné kasy měla platit o 42 milionů korun více. Nyní přispívá 580 milionů. Na přerozdělení aliančních nákladů se členské státy NATO dohodly poté, co se svůj příspěvek rozhodly snížit USA. Otázka financování aliance i výdajů na obranu jednotlivých členských států bude jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu NATO, který se bude v Londýně konat v úterý a ve středu.
Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které před časem podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Evropská unie podle francouzského prezidenta musí nyní posílit svou obranyschopnost, a snížit tak závislost na Spojených státech.
Turecko a Spojené státy se dohodly na pětidenním klidu zbraní v severní Sýrii. Po jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to ve čtvrtek v Ankaře oznámil americký viceprezident Mike Pence. Cílem je, aby se z určené oblasti mohli stáhnout bojovníci kurdských milic.
