turismus v chorvatsku - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu turismus v chorvatsku, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Chorvatsko se už o nadcházejícím víkendu stane dvacátým členem eurozóny a vstoupí také do schengenského prostoru. Země s necelými čtyřmi miliony obyvatel věří, že oba kroky výrazně nakopnou její hospodářský růst. Zároveň se jedná o vyvrcholení mnohaletých snah Záhřebu o bližší integraci s Evropskou unií.
Před oficiálním vstupem Chorvatska do eurozóny již zbývá učinit jen formální kroky a nikdo nepochybuje o tom, že se země západního Balkánu začátkem příštího roku stane jejím dvacátým členem. Co znamená chorvatské euro pro Evropskou unii, pro Chorvatsko samotné a pro nás v Česku?
Cesta na dovolenou v Chorvatsku zřejmě bude od příštího roku výrazně příjemnější. Nejen že se v této přímořské zemi bude oficiálně platit eurem, ale od ledna 2023 se může stát také nejnovějším členem Schengenu neboli prostoru volného pohybu zboží a osob. To by byla nepochybně skvělá zpráva pro chorvatskou ekonomiku, která je z jedné pětiny závislá na příjmech z cestovního ruchu. Některé státy se však zároveň obávají, zda tento krok nemůže ohrozit unijní jednotu.
Karlovy Vary několik dekád žily především z peněz turistů z Ruska. V posledních letech však význam ruských turistů ve městě postupně klesal, až letos v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně propadl. Pro město to však může být příležitost k větší proměně. „Nová situace může donutit hotely a další subjekty cestovního ruchu přemýšlet, jestli opravdu dělají vše pro to, aby sem jezdila úplně jiná klientela, než sem jezdila historicky,“ říká generální ředitel Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz.
Turistický průmysl se po dvou hubených letech koronakrize začíná pozvolna vracet na úroveň před pandemií. Oživení sektoru však může v některých evropských zemích přibrzdit probíhající válka na Ukrajině, varuje americký server CNBC. Cestovatelé se například vyhýbají destinacím v blízkosti konfliktu. Dalším státům zase mohou chybět peníze od bohatých ruských turistů. Česká republika spadá do obou kategorií.
Ruské cestovní kanceláře začaly nabízet zájezdy do zahraničí Rusům, kteří si přejí nechat se očkovat zahraničními vakcínami proti covidu-19. Důvodem je skutečnost, že očkování ruskými vakcínami v cizině téměř neuznávají, uvedla agentura Reuters. Česko zatím není mezi vakcinačními destinacemi – umožňuje totiž očkování pouze cizincům, kteří zde dlouhodobě žijí a mají trvalé bydliště.
Od pondělí se turistům ztíží návrat ze sousedního Německa, na mapě cestovatele se přesune do zemí s vysokým rizikem nákazy COVID-19 označenými červenou barvou. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Při návratu z červených zemí musí lidé v ČR podstoupit PCR test a do jeho výsledku zůstat v samoizolaci. Výjimku mají očkovaní a ti, kteří v posledním půlroce prodělali COVID-19.
Na turistice závislé země doufaly, že se díky jarnímu očkování podaří zachránit letošní turistickou sezonu. Situaci však komplikuje koronavirová varianta delta, kvůli které na počátku poměrně málo přísné státy musejí revidovat původně přijatá opatření. Návštěvníky tak odrazuje nepředvídatelnost, mnozí vyčkávají s odjezdem na zahraniční dovolenou do poslední chvíle. V prakticky všech zemích trpí velká města, jelikož turisté vyhledávají hlavně venkovní aktivity.
Podmínky pro vstup do oblíbených prázdninových destinací se v návaznosti na slibně se vyvíjející epidemiologickou situaci postupně uvolňují. Podobné je to i v případě návratů zpět do Česka.
Prodejci ryb i sami rybáři v Chorvatsku už z pandemie přešli do běžného předcovidovém režimu. Stýská se jim však po době, kdy nemohli pracovat a čerpali státní podporu. „V té době jsme pobírali čtyři tisíce kun měsíčně (téměř 14 tisíc korun – pozn. red.). Teď jsme na tom podstatně hůře,“ stěžuje si prodejce ryb na věhlasném rybářském trhu v Rijece. Menším vinařům a farmářům nezávislým na turistech pandemie výrazněji neublížila.
