účast na volbách 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu účast na volbách 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Estonsko je už několik let jasnou jedničkou v oblasti digitalizace státní správy. S výjimkou svatby, rozvodu a koupě nemovitosti v podstatě neexistuje v této malé pobaltské zemi úkon, který by Estonci nemohli udělat online. Bez čeho se fungující digitální společnost neobejde? Jaká úskalí měla estonská cesta na digitální vrchol? Jaké bychom měli udělat v Česku kroky, abychom konečně digitálně vyspěli? Na to deníku E15 odpovídal Marten Kaevats, bývalý estonský nejvyšší státní úředník pro digitální ...
Francouzský prezident Emmanuel Macron v nedělním druhém kole prezidentských voleb obhájil mandát se ziskem 58,55 procenta hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získala 41,45 procenta. Účast dosáhla necelých 72 procent. Výsledky hlasování zhruba odpovídají projekcím, které zveřejnila francouzská média v neděli večer po uzavření volebních místností. Ty připisovaly Macronovi vítězství s asi 58 procenty hlasů a Le Penové kolem 42 procent. Agentura DPA uvedla, že ačkoli je Macronovo vítězství ...
Jedny z nejdůležitějších voleb v letošním roce skončily bez šoku, po kterém by Francie už nikdy nebyla jako dřív. Emmanuel Macron obhájil prezidentský mandát, přízrak roku 2016, kdy nás anglosaský svět zaskočil nejdříve brexitem a pak zvolením Donalda Trumpa, byl zahnán. Země na východě Evropy si mohou oddychnout, protože unijní postoj k válce na Ukrajině se zásadně nezmění. Paříž se dál bude angažovat ve vojenských strukturách NATO a v ohrožení není ani spolupráce v rámci eurozóny.
V neděli se ve druhém kole prezidentských voleb ve Francii střetnou současný centristický prezident Emmanuel Macron a krajně pravicová politička Marine Le Penová. Největší názorové rozpory mezi nimi panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu nebo stran migrace. Ze zahraničních témat se rozchází v postoji k Evropské unii, k euru nebo k Severoatlantické alianci. Průzkumy favorizují Macrona, tři dny před volbami měl v různých průzkumech na svou soupeřku ...
Tři hodiny před koncem hlasování v prvním kole francouzských prezidentských voleb dosahovala účast voličů úrovně 65 procent a nadále zaostávala za rokem 2017, kdy mělo ve stejné fázi odvoleno 69,4 procenta voličů. Informovala o tom agentura Reuters. Pokud by účast nepřekročila 71,6 procenta, znamenalo by to nejnižší zájem voličů v prvním kole francouzské prezidentské volby v dějinách.
Volební účast v prvním kole francouzských prezidentských voleb dosáhla dnes v poledne 25,5 procenta, tedy o tři procenta méně než v roce 2017, oznámilo francouzské ministerstvo vnitra. Informace o volební účasti se očekávala s napětím, protože může výrazně ovlivnit šanci na postup jednotlivých kandidátů. Průzkumy předpovídaly, že zájem voličů hlasovat může být nižší, a to i kvůli kampani, kterou poznamenala i pandemie covidu-19.
Historie Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku sahá k počátku 70. let minulého století, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren s výkony 1760 megawattů. V prvním případě to byla elektrárna v Jaslovských Bohunicích na Slovensku (první atomová elektrárna v Československu) a ve druhém Dukovany na jižní Moravě.
Složení budoucí vlády tvoří pět politických stran a hnutí. Konkrétně jsou to ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Česká pirátská strana. Vláda obsadí osmnáct křesel, tedy o tři více než současná vláda ANO a ČSSD.
Po více než deseti letech politických tahanic mají krajané žijící v zahraničí reálnou šanci, že budou moci napřesrok vybírat prezidenta republiky korespondenčně. Odpadla by jim tak nutnost hlasovat na českých zastupitelských úřadech, kam ve Spojených státech nebo v Austrálii musejí často dojíždět přes půl kontinentu. Kvůli tomu se mnozí z nich voleb neúčastní. Návrh zákona už prošel Senátem. Nyní ho projedná nová Poslanecká sněmovna, kde má koalice Spolu s Piráty a STAN většinu.
Ohňostroj marnosti a nepochopení situace, který poslední čtyři roky nad Lidovým domem odpalovala sociální demokracie, pokračuje i po prohraných volbách. Dvě nejviditelnější postavy ČSSD, kterými jsou nyní Jan Hamáček a Jana Maláčová, přesněji řečeno jeho červený svetr a její červená linie, dál tápou, jako by strana dostala běžnou volební facku, a ne knock- -out bezprostředně ohrožující její život. Mohli bychom napsat, že v podpalubí je už voda, zatímco na palubě se řeší, jestli nezdanit některé kajuty ...
